Závody v extrémním canopy pilotingu, které se o víkendu konaly na klatovském letišti, měly až nečekaný lesk. Dodala jim ho zlatá olympijská medaile, kterou tam přivezl vítěz pětiboje na OH v Londýně David Svoboda. Extrémních závodů, na nichž se představili parašutisté z celého světa, se sice nezúčastnil, ale padák na záda si vzal a hned několikrát vyskočil z letadla. Je to totiž jeho koníček. Poté, co přijal gratulaci ke zlaté olympijské medaili, odpověděl David Svoboda Deníku ochotně na několik otázek.
Co je větší adrenalin olympiáda nebo seskoky s padákem?
Jak kdy. První seskoky, které jsem měl, tak to byl větší adrenalin, ale teď mám už seskoků trochu víc, možná příští týden završím stovku, tak už to není takové jako ze začátku. I když musím říct, že olympiáda je taky slušný adrenalinový zážitek, takže je to tak nastejno. Jen olympiáda trvá celý den a ještě pár dní před tím a pár dní potom.
Plánujete, že seskoky padákem dotáhnete tak daleko jako pětiboj, až na nějaké velké soutěže?
Ne, neplánuji. To jsem si vlastně i zakázal, protože já jsem profesionální sportovec a všechno, co dělám ve sportu, na těch trénincích a tak, to vlastně pořád brousím a snažím se být v tom co nejlepší, a ono to člověka tak nějak vyčerpává psychicky. Tak jsem si k tomu chtěl najít nějaký sport, zábavu, která s tím nemá nic společného, a to se mi povedlo právě ve skákání. Nemám chuť ani zájem v něm závodit, chci si tento sport dělat jen pro zábavu jako hobby.
Je ještě něco jiného kromě skákání, kam utíkáte, abyste si odpočinul, vyčistil hlavu?
Jsem vícebojař, takže mám rád všestrannost, aby bylo tak nějak všechno v rovnováze. Mám sport jako zaměstnání, pak mám takový doplňkový sport skákání, na které nemám úplně moc času, a jako protipól do toho trojúhelníku je intelektuální zábava, jestli se to tak dá říct, a to studium na fakultě tělesné výchovy a sportu. No a občas se „hrabu" v historii pětiboje, což se teď hodilo, protože jsme oslavili stoleté výročí, co je pětiboj v programu olympijských her. Tak jsem se o to trochu zajímal a bavil jsem se tímhle intelektuálně.
Jaký je to pocit, když vyskočíte z letadla, letíte volným pádem a pod sebou vidíte mraky nebo zem?
To je krásny pocit svobody. Já vlastně při všem, co dělám, mám pocit Svobody (smích). A tady u toho mám pocit svobody s malým s. Jak bych to popsal, ono se to těžko popisuje. Skákala jste někdy?
Ne, protože mám fobii z hloubek. (odpověď autora)
Tu já jsem měl taky, ale už ji nemám. Kdybyste to zkusila, tak byste fobii překonala a určitě by se vám to líbilo. Když jsem závodně plaval, tak jsme po trénincích často vylezli na věž a všichni skákali z „desítek" a já jsem vylezl tak akorát na „trojku" a skočil dol. Všichni mi říkali, že jsem měkký,, tak jsem vylezl na „pětku", zavřel oči, pak jsem to tam poslal a pak raději odešel do šatny. Takže jsem se taky bál výšek. Já jsem to vlastně ani nepřekonával, jen jsem to zkusil z letadla jako tandem. Když si člověk sáhne na to, čeho se bojí, tak strach buď odejde nebo ho to zabije. Mě to nezabilo a začalo se mi to ještě k tomu líbit.
Skládáte si padák sám nebo věříte někomu jinému?
Věřím instruktorovi a holkám, kteří mi ho skládají, ale musím na ně být hodný, aby mi to tam trošku nezašmodrchali a nechtěli se mi pomstít.
Vyzkoušíte někdy extrémní canopy piloting, v němž se tady právě závodí?
Na tohle musí být člověk připravený, musí to umět. Tohle už jsou borci, ti přistávají ve vysoké rychlosti. Když dělají horizontální otáčku, tak musí být přesně ve správném místě a ve správné výšce. Když to udělají pozdě, tak se nejspíš zabijí, když naopak brzy, tak nedoletí tam, kam potřebují. Sice to pak není nebezpečné, ale nevyhrají závody. Takže tohle vůbec zkoušet nehodlám.
Když jsem se na vás dívala při seskoku, tak je opravdu vidět, že si ho užíváte a kocháte se…
Kochám, zase jsem se kochal (smích).
Z Klatov znáte jen letiště, nebo jste měl čas na nějakou prohlídku?
Vzhledem k tomu, že jsem hledal bankomat, tak jsem projel celé centrum. Na letišti v Klatovech jsem již po několikáté. Z Prahy je to sice daleko, ale to vůbec nevadí, protože tu mají úplně nejlepší letadla. Otevírají se jim dveře na zadku, což je mnohem lepší než na boku.
Co byste na závěr vzkázal čtenářům Klatovského deníku?
Ať si určitě jdou skočit z těch úžasných letadel, která mají tady na letišti. Musejí to zkusit, nebudou litovat.
Martina Kůsová