„Rozvolnění byl pro nás šok, bylo to hodně narychlo. Já jsem si nejdříve myslel, že je to vtip. Pak mi došlo, že ne. Pro nás to sice až takový problém nebyl, protože jsme částečně v provozu byli pořád, ale pro ostatní, kteří měli zavřeno, tak to muselo být náročné. Přeci jen naobjednání skladů, sestavit personál, jídelní lístky a podobně, vše připravit, to není jen tak,“ řekl Švelch.

První štamgastem po otevření vnitřních prostor tam byl Jan Matoušek, který očekával příchod kamarádů. „Už jsem se těšil, už to doma bylo dlouhé. Měli jsme tady takovou partu šikovnou, ale bohužel se za tu dobu také trochu rozpadla, tak uvidím, kdo přijde. Snad se ale časem zase sejdeme,“ uvedl Matoušek.

I když byla pro provozovatele pauza dlouhá, tak se snažili vše zvládnout a udržet. „Ač mám spoustu výhrad proti vládě, tak kompenzace, které byly, tak si myslím, že byly dostatečné. Vzhledem k tomu, že jsme měli otevřené okénko, tak jsme to nějakým způsobem dali. Chápu, že je to dlouhodobě neudržitelné ze strany státu, ale pomoc nějaká byla. Bylo to asi také tlakem restauratérů, kteří bojovali za práva nás všech. A jak se říká, ten kdo křičí, tak ten má. Tak to asi tak fungovalo. I když spoustu lidí i tak uzavření přivedlo na buben,“ uvedl Švelch.

ROZVOZY A OKÉNKO

Do doby pandemie provozovali pivovar a restauraci, ale během vln koronaviru museli přidat okénko i rozvozy. „V první vlně jsme neměli okénko, protože jsme nečekali, že to bude tak dlouhé. To jsme udělali až poté, ale hlavně jsme podchytili rozvoz po Sušici a okolí. To nám fungovalo docela dobře a chceme ho zachovat i dál. Rád bych tak poděkoval všem lidem, kteří nás drželi nad vodou. Dávali nám pocit, že můžeme vařit a fungovat,“ pochvaloval si Švelch.

Pandemie se ale podepsala i na množství výroby sušického piva. „Vařili jsme méně, padli jsme asi na 40 procent, ale bylo dobré, že nás drželi odběratelé. Vozili jsme pivo do Prahy, jiní si jezdili sami, byla to od nich velká podpora. Ale dlouhodobě by to udržitelné nebylo,“ uzavřel Švelch.