Kliknutím zvětšítePetr Heller z Plzně má titul docent a ač mu příští rok bude osmdesát, ještě pořád pracuje pro Západočeskou univerzitu. Košíkářství je jeho koníček.
Napsal dvě knihy
Heller je ve svém oboru uznávaná kapacita. Ještě před rokem a půl učil na Fakultě strojní ZČU v Plzni. Přes vysoký věk stále pracuje na poloviční úvazek, v Regionálním technologickém institutu, spadajícím pod univerzitu, se věnuje vědě a výzkumu.
„Napsal jsem troje skripta a pak dvě knihy Kolejová vozidla I a II, teď pracuji na třetím dílu. Mám asi šestnáct patentů, za ten nej považuji užitný vzor na podvozek pro kolejová vozidla, konkrétně pro vozidla metra. Podle tohoto patentu, který jsem připravoval s několika spoluautory, jsou rekonstruovány všechny podvozky ruských vozů metra na lince A a B,“ řekl Deníku Heller, který je také aktivní sportovec – rád jezdí na kole a běhá, letos ho čekají už šestatřicáté Běchovice.
Nejhorší jsou maličké
Přes týden je v Plzni, víkendy ale tráví na chalupě ve Struhadle, kam jezdí už desítky let. Právě tam ho zaujalo košíkářství a rozhodl se, že si ho také vyzkouší. Ze začátku se mu nevedlo, ale pak šel na poradu ke zkušenému košíkáři ze sousední vesnice a dílo se začalo dařit. „Od té doby, už skoro třicet let, pletu košíky, ošatky a další věci, někdy dělám i větší díla, jako jsou třeba koše na prádlo. Svému kolegovi jsem dělal na zakázku kos s dalšími menšími košíky,“ zavzpomínal Heller s tím, že nejhůř se dělají malé košíčky, je to moc titěrná práce. U velkých košů je zase velká spotřeba materiálu a trvají dlouho, například zmíněný koš na prádlo vyráběl tři víkendy. Během sezony, od listopadu do jara, stihne uplést patnáct až dvacet kusů. Letos to měl ale těžší, prodělal koronavir a navíc kvůli zákazům nemohl jezdit z Plzně na Klatovsko.
Plete pro radost. „Vše rozdávám, občas za to dostanu lahev slivovice nebo rumu,“ směje se a vrací se k pletení.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
