Zástupci města v této souvislosti ale nechtějí mluvit o sociálních bytech – hlavně proto, že právně tento pojem v ČR v podstatě neexistuje.

„Spíš než o sociálních bytech bychom měli hovořit o nízkopříjmovém bydlení, určené osamělým seniorům, matkám s více dětmi nebo dětem z dětských domovů. Jde vždy o bydlení pro osoby, které nejsou dlouhodobě schopny platit standardní komerční nájemné. Vůbec prvním krokem je ale zpracovat ucelenou koncepci a vyčlenit prvky sociálního bydlení," vysvětluje Alena Hynková, vedoucí odboru sociální služeb plzeňského magistrátu.

Současné plzeňské ´názvosloví´ a zároveň přesné počty bytů vyčísluje Zdeněk Švarc, vedoucí bytového fondu města Plzně. „Bydlení pro příjmově slabší skupiny označujeme dnes jako byty zvláštního určení. Těch je v majetku města 473 a je v nich nižší nájemné. V první kategorii to je 50 korun za metr. V případě druhých kategoriích platí nájemník jen 40 korun za metr. Disponujeme také bezbariérovými byty pro tělesně postižené, obsazovány jsou vždy na doporučení sociální odboru," dodává Švarc.

Celkem má město v majetku 3,5 tisíce bytů, z nichž zhruba jedna třetina je určena pro žadatele o byt, kteří mají příjmy nižší než průměrná měsíční mzda, a ty jsou za sníženou cenu. „Mezi žadateli o byt samozřejmě upřednostňujeme ty, kteří žijí na území města," zdůrazňuje Švarc.

Podle šéfky odboru sociálních služeb Hynkové je při řešení tohoto problému důležité i vytvoření terénního programu, který odborníkům ´vykreslí´ plzeňskou mapu bezdomovectví. „Proto jsme si zadali u katedry sociologie Filozofické fakulty ZČU zpracování analýzy bezdomovectví v Plzni. Zajímá nás celkový počet, věkové rozložení, lokality, kde bezdomovci žijí. A pak chceme navrhnout řešení," dodává Hynková.