Byliny ze zahrádky nejen léčí, ale také chutnají

„Mažeme si je na chleba nebo je přidáváme do polévek a dalších jídel. Naše nejoblíbenější je pesto z kopřivy nebo bršlice, rostliny též známé jako husí packa. Mnoho lidí ani nemá tušení, jaké blahodárné účinky na lidské tělo bršlice má. Všeobecně je totiž považována za plevel, kterého se všichni chtějí zbavit,“ vysvětlila Jana.

Pozitivní změnu na sobě už vnímá i Sojka. Roky totiž válčil s čepy na mandlích, které mu způsoboval zlatý streptokok. „Antibiotika sice bakterie zlikvidují, ale ve většině případů se vytvoří znovu. Musím ale říci, že po asi dvou měsících, co jsem alespoň obden jedl pesto z bršlice, čepy zmizely. Zatím nepociťuji jediný náznak, že by se streptokok vrátil,“ pochvaloval si Sojka.

Hosty mrznout nenecháme, říkají hoteliéři a restauratéři

Jana dodala, že bršlice má příjemnou petrželomrkvovou chuť. „Její stonky se dají nasušit na zimu do polévky jako náhražka petržele. Z mladých listů se dá třeba udělat i výborný špenát,“ přidala tip.

Mezi zdraví nejprospěšnější byliny pak podle Jany patří i červený jetel a kopřiva. „Právě kopřiva je snad nejzdravější bylina, která u nás roste. Její listy a semínka chutnají skoro jako okurka. Když s kopřivou pracujeme, je dobré ji nasekat nebo spařit, přestane tak pálit,“ doporučila.

Semínka z kopřiv

Sojka s Janou z kopřiv připravují hlavně chutné pesto. „Kopřivu rozmixujeme, poté semínka, smícháme a přidáme olej a dochutíme solí. Pesto uchováváme v mrazáku nebo lednici, v chladničce vydrží i několik měsíců. Může se přidat třeba do těstovin,“ popsala Jana s tím, že kopřiva má největší sílu na jaře. V létě, když je velké sucho, je pak vhodné sbírat kopřivová semínka. „Ta sušíme na zimu. Mají v sobě nepřeberné množství vitamínů, minerálů a dalších látek. Fungují jako spolehlivá a levnější varianta chemicky vyrobených doplňků stravy,“ řekla Jana.

Oba partneři se shodují, že začátečníci si musejí na rostlinnou alternativní stravu nejprve zvyknout. „Jde o to, co v sobě překonáš. Lidé jsou totiž v jídle zvyklí na jakýsi standard, a když si začnou připouštět, že jim to nevadí, cítí se dobře,“ sdělila.

Sojka přidal ještě jeden recept na chuťově výrazné pesto pro pěstitele česneku. „Když roste česnek a nahoře se udělá taková palička, má se odlomit, aby nevysilovala rostlinu. Odlomky se dají nejen rozmixovat a naložit do oleje, ale dají se také osmahnout nebo povařit do polévky. Doporučuji dochutit a je to vynikající,“ pochválil Sojka.

Dobroty z bylin si Sojka s Janou mažou na domácí kváskový chléb z dvouzrnky, staré české odrůdy pšenice.

Připomeňte si povodeň 2002: Od prvních dešťových kapek po sčítání škod

Návštěva v Lípě ale může získat citrony naložené v medu, řepu, rajčata, mrkev a okurky fermentované v solném roztoku. „Okurky, to byl takový můj experiment, když jsem dělala rychlokvašky. Jsou naložené už přes dva roky, téměř se rozpadají, ale chuťově jsou výborné,“ vysvětlila Jana Berková.

Sojka, který už několik let chová včely, doplnil, že vitamíny čerpají také z pylu. Přidávají si ho do bílého jogurtu, který jej příjemně dochutí. „Je to fermentovaný pyl zvaný perga, který si včely schovávají v plástvi. Podporuje obranyschopnost a látkovou výměnu v těle,“ popsal.

Běh na dlouhou trať

Jak je patrné, experimenty ve stravě Janu i Sojku velmi baví. „Chodím po zahradě a ochutnávám, co je dobré. Musím ale říci, že práce s bylinami je běh na dlouhou trať. I přesto, že se tomu věnuji už několik let, musím podotknout, že jsem teprve na začátku,“ sdělila Jana s tím, že smyslem je si alespoň v rámci možností ať už z vlastních, z koupených kvalitních zdrojů nebo z přírody vyrobit co nejzdravější potraviny. „Byliny, které nalezneme v přírodě, jsou z většiny při nějaké úpravě poživatelné a zároveň obsahují mnoho minerálů, vitamínů, enzymů a bílkovin, které podpoří naše zdraví. Jen je důležité vědět, které a kdy sbírat a jak je zpracovat,“ zdůraznila Jana.