Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) z čeledi růžovitých (Rosaceae) se vyskytuje většinou jako pozůstatek starých výsadeb, snad jen na jižní Moravě může být zčásti původní. Areál výskytu oskeruše (lidově oskeruša) je poměrně velký, ale nikde neexistuje souvislý porost. Ve volné přírodě strom roste buď jako solitéra, nebo v lese jako skupinka stromů. Patří mezi ohrožené druhy dřevin, nicméně v posledních letech se u nás podařilo vysadit několik tisíc mladých stromků, což by mohlo pomoct obnovit tradici jejího pěstování.

Heřmánek běžně roste jako plevel na polích.
Po heřmánku budou vaše vlasy nejen vonět, ale také zářit

Oskeruše rostou ve výškách od 150 do 500 m n. m. a dávají přednost prosvětleným suchým a málo vlhkým stanovištím, bohatým na živiny. Jsou teplomilné, ale vzrostlé stromy jsou mrazuodolné, vydrží teploty do −30 °C. Jsou odolné proti exhalacím a smogu. Stromy jsou vysoké 8–15 m, mají rozkladité koruny a v našich podmínkách se dožívají 300 až 500 let. Mladé listy jsou bíle ochlupené, toto ochlupení později mizí.

Oskeruše kvetou od května do začátku června po dobu asi 14 dní. Velké rozdíly jsou v tvaru a velikosti plodů. Plody (malvice) jsou jablkovitého, hruškovité nebo vejčitého tvaru, 1,5 až 3 cm velké, žlutozelené až hnědozelené, na osluněné straně často s oranžovým nebo červeným líčkem. Povrch obvykle pokrývají tečky.

Výsadba a pěstování

V praxi se oskeruše nejčastěji množí semeny. U zralých plodů je musíme co nejdříve vyluštit, protože pokud je necháme delší dobu v dužině, ztratí klíčivost. Po jejich zimní stratifikaci (vrstvovitém ukládání semen v písku až do začátku klíčení) je vysejeme do menších květináčků. Oskeruše lze rozmnožovat i vegetativně roubováním nebo očkováním na vlastní semenáče. Protože rostou velmi pomalu, je jednodušší koupit hotovou sazenici, především na Moravě není problém ji sehnat.

Vinař Oldřich Palička z Odrlic ukazuje ranou odrůdu Solaris.
Sladké hrozny vypěstované doma: Máte vůbec šanci uspět?

Výsadba je nejvhodnější na podzim, nejméně na vzdálenost 10 m od sebe, podle stejných zásad jako ostatní ovocné stromky. Na řez nejsou náročné a po výchovném řezu je občas proklestíme. Plodit začnou mezi 15–20 lety, plody dozrávají koncem září a v říjnu. Vzrostlý strom v plné plodnosti může mít 100 až 300 kg ovoce. Zralé, dobře vyvinuté malvičky opadávají. Vzhledem k tomu, že jsou stromy opravdu mohutné, jinak než sběrem ze země se plody prakticky nedají získat. Oskeruše má sklon k přeplození, což ve svém důsledku má vliv na střídavou plodnost, v průměru jednou za tři roky nemá plody.

Do marmelády a na pálenku

Plody lze po uležení konzumovat bez dalších úprav. Mají sladkokyselou chuť, jsou šťavnaté, ale kvůli vysokému obsahu tříslovin jsou mírně natrpklé. Nezralé plody jsou méně chutné. Po opadu ztrácejí plody během několika dnů své typické vybarvení a hnědnou (hniličkovatí), což je právě správná doba pro jejich konzumaci nebo zpracování.

Výsledkem vaší jarní práce na záhonku budou třeba takováto parádní rajčata.
Pěstujte zeleninu! Poradíme, jak založit záhonek a jak ho zamulčovat

Z plodů lze vyrobit marmeládu, ovocnou pastu, velmi dobré jsou v kompotu, používají se i do ovocných šťáv a vín. Sušené a nastrouhané se používají podobně jako sušené hrušky – na posypání sladkých pokrmů, třeba koláčů. Po umletí sušených oskeruší je možné práškem ochucovat jídla (má příchuť skořice). Nejčastěji se používají k výrobě likérů či velmi kvalitní pálenky – oskerušovice.