Židé chtějí v Poběžovicích postavit na starém místě novou synagogu

Návštěva, která se hned tak nevítá, a počin, jenž není právě obvyklý. Tak by se dalo zjednodušeně nastínit pondělní odpolední dění v Poběžovicích.

Do města, v němž žila před II. světovou válkou židovská komunita, přijeli rabíni nejen z Evropy, ale dokonce až z Ameriky, aby položili základní kámen stavby synagogy. Ta by měla být důstojným místem pro dochovanou rituální lázeň, jež je Židy nazývána jako mikve. Základy synagogy byly dle některých pramenů položeny právě před 200 lety.

Mikve se zázračnou vodou

V ní ukrytá mikve, jejíž pozůstatky byly v Poběžovicích nalezeny, má prý zázračné účinky.

V roce 1744 se v ní koupal zakladatel ortodoxního židovského směru chasidů Baal Šem Tov, který potvrdil léčivé účinky lázně. Poběžovice se proto až do začátku druhé světové války staly poutním místem členů tohoto směru.

V roce 1926 byl ve studni nalezen kámen, na kterém byl vytesán nápis: „V tomto prameni se ponořil rabín Israel Baal – Schem 310krát, ve dnech strašlivého chladna roku 1744 a pravil, že jest to pramen všeobecného zdraví a proti neplodnosti."

Po holocaustu za druhé světové války v Poběžovicích židovská komunita zanikla a synagoga byla zničena. Zbytky mikve se ale dochovaly dodnes.

A právě do její vody nejprve zamířili rabíni, kteří přijeli do Poběžovic, aby dali vzniknout základnímu kameni nové synagogy. Vůbec nejvyšším z přítomných rabínů byl Avraham Yehoshua Waldman, který vážil cestu až z New Yorku, jako zástupce hlavního jeruzalémského rabína. Právě on po celém světě buduje mikve a synagogy, v místech, kde žily nebo ještě žijí židovské komunity, či se nacházejí židovské památky.

Slavnost ´základního kamene´

Malá slavnost začala troubením na beraní roh zvaný šofar. Poté následovalo čtení z tóry (obsahuje návod a poučení židovského národa, jež je uložené v pěti starozákonních knihách Mojžíšových – pozn. red.). V Poběžovicích při ní nemohli chybět zástupci Židovské obce Plzeň pod vedením předsedkyně Evy Štixové a také mladí z Občanského sdružení Abraham, které se zasloužilo o to, že poběžovický židovský hřbitov nezůstal po více než čtyřech desítkách let zarostlým ostrovem mezi poli.

Stěny stanu, jenž zastřešil vstup do mikve, ozdobily plakáty s pohledovou studií budoucí synagogy.

„Budeme se snažit vám být nápomocni, což už může být vidět v tom, jak jsme zde dokázali připravit dnešní den. Rád bych si s panem rabínem podal ještě jednou symbolicky ruku, aby bylo vidět, že to myslíme vážně," nechal se slyšet poté, co hlavní protagonisté slavnosti usedli k řečnickému stolu, starosta Poběžovic Hynek Říha.

Jaká by měla být nová synagoga

Představa je taková, že ve dvoupatrové budově bude nejníže opravená historická mikve, o patro výše synagoga a dále i kuchyňka, nad nimi pak prostory pro přijímání hostů a případně nocležníky.

„Je to místo, kde se můžeme scházet a také se zde budeme očišťovat. Konečně jsme před tím, kdy můžeme vybudovat kolem pramene to, co k němu patří. Zásluhou rabína Waldmana se vybudovala synagoga i u nás v Poltavě. Ukázalo se brzy, že to vše neznamená přínos jen pro židovskou komunitu, ale přináší požehnání celému městu. Doufám, že stejný přínos to bude mít i zde," zaznělo z úst Josefa Segala, rabína z Ukrajiny. Myšleno bylo i to, že příchozí si určitě budou chtít prohlédnout to, co se nachází okolo Poběžovic, a ve městě si minimálně koupí vodu a ovoce.

„Je to úžasné! Mohl jsem se ponořit do mikve, v níž byl také Baal Šem Tov. Bylo by nejlepší, pokud by byl v každém městě starosta, jako jste vy," uvedl mimo jiné rabín Waldman, jehož slova překládal do němčiny vrchní drážďanský rabín.

Základní ´kámen´

Po přátelské debatě došlo na to nejdůležitější – položení základního kamene. To bylo poněkud netradiční, neboť rabíni jeden po druhém přistupovali k nádobě s betonem, kterým pomocí zednické lžíce zaplňovali připravenou výdřevu. Následoval veselý židovský tanec na oslavu položení základů nové synagogy.

„V písničce, která se hrála a zpívala, se říká Hodně radosti a hodně štěstí. Zpívá se při všech radostných událostech. Naši lidé, pokud mají radost, ji projevují i tělem, v tomto případě tancem. Chytili se za ruce a tančili dohromady, čímž dávali najevo, že záměr je společný ," vysvětlil Deníku administrátor Chaim Kočí z Prahy.

Pozemek, kde stojí bývalá mikve, se podařilo po větších úskalích získat Židovské obci Plzeň. Za snahu jí bylo předáno poděkování ve formě obrazu, který obsahuje nejen děkovný list, ale také snímek kamene s památným nápisem, jenž se ve studni našel.

„To, že přijeli rabíni z Ameriky a navrhli, že se postarají, aby v Poběžovicích byla posvátná mikve a synagoga, je pro nás velký dar. Byli jsme šťastní, že s tím souhlasil i starosta a po celou dobu budeme záměr podporovat. Budou sem jezdit naši lidé a zvýší se tady turistický ruch, což pomůže nám i Poběžovicím. Odtud je to kousek do Plzně, takže určitě se přijedou podívat k nám do Plzně na novou i starou synagogu. Ohledně financí sice nepadla žádná částka, ale rabíni nám se stavbou pomůžou a my se také budeme snažit," uvedla Deníku předsedkyně Židovské obce Plzeň Štixová, která zároveň od amerických rabínů převzala předmětnou smlouvu.

Co se dělo před začátkem slavnosti

Ještě před oficiálním začátkem akce došlo k neoficiálnímu setkání zástupce hlavního jeruzalémského rabína, rabína Waldmana, se starostou města Říhou.

„Obnova mikve a synagogy pro nás bude čest, protože je to kus historie Poběžovicka. Máme tu občanské sdružení Abraham, které obnovovalo židovský hřbitov," neopomněl připomenout starosta Poběžovic ´hlavě´ celosvětového projektu obnovy synagog Waldmanovi, jenž mu jako pozornost předal sladkou pochoutku – bonbony. Starosta také zmínil, že žáci místní základní školy se ve svém projektu věnují nejen Poběžovicku, ale i jeho historii včetně té židovské.

Přišli se podívat

Příjemný pro hlavní aktéry celé události byl fakt, že do stanu postupně přicházeli místní, kteří se živě zajímali o to, co se chystá. V Poběžovicích sice nepadlo slovo o tom, kdy se počítá se začátkem stavby synagogy, ale jisté je, že pokud americký rabín Waldman projevil iniciativu synagogu v některé zemi obnovit, dostál slova, jak se to stalo například před dvěma lety v již zmíněné Poltavě a roku 2001 v německých Drážďanech.