Ten nejbližší se bude konat již tento pátek v Klenčí pod Čerchovem. Vyzpovídali jsme proto frontmana skupiny Romana Šandora.

Jak jste přišli na jméno kapely? Perete všichni ve Viziru?
Na název kapely přišel současnej klávesák Roman Havlíček. Když už jsme měli nazkoušenej repertoár, tak na zkoušku dorazil 'taťka Sputnik', tehdy náš manažer Josef Cibulka, a chtěl po nás název kapely, aby mohl začít s PR. Jenže žádnej název jsme neměli, vlastně jsme do té doby o žádném nepřemýšleli, a tak jsme začali od boku střílet různý nesmysly, na který Roman jako náš kamarád, kterej jezdil na každou naší zkoušku, zareagoval slovy: to je tak blbý – to se rovnou můžete jmenovat Vizir, toho totiž byla tenkrát plná televize. Takže to největší PR za Sputnika vlastně udělala TV. Vlastně ne, on ještě musel udělat to, že širokou veřejnost seznámil s tím, že Vizir není jen prací prášek, ale i nová kapela, a svoji práci dělal fakt dobře.

Co bylo tím hlavním impulsem dát po dvaceti letech kapelu zase dohromady?
Tak já myslím, že skutečnost, že nám odrostly děti a máme víc času na muziku, a taky jsme chtěli vzdát hold Jirkovi Hoitchimu Krejčímu jr. (klávesy) a Pepovi Cibulkovi, kteří nyní už hrajou v rockovým nebi.

Jak vypadala původní sestava kapely a v jakém složení hrajete nyní?
Původní sestavu tvořila část skupiny DOA: Ota Královec – bicí a Roman Masha Šandor – zpěv a kytara a část skupiny Telefon: Láďa Hrbáček – zpěv a kytara a Luboš Oulík – basová kytara. A malej Hoitchi jr. byl úplným nováčkem, kterej, ač z velký muzikantský rodiny, ještě nikdy nikde nehrál a do Viziru nastoupil, když mu bylo šestnáct let! Jediná personální změna nastala, když musel Luboš Oulík kvůli práci v SRN odejít, to ho nahradil Petr Duffek paradoxně žijící v SRN. Petr je zkušenej muzikant a navíc velmi spolehlivej jako člověk, takže tenkrát nebylo co řešit. V současný době hrajeme s oběma basisty, kteří se střídají, a malýho Hoitchiho jr. vystřídal náš dlouholetej kamarád a výbornej muzikant – srdcař – Roman Havlíček. Jinak já, Ota a Láďa, takže až na Romana původní sestava. Jo a abych nezapomněl, místo Pepy Cibulky se o nás teď stará Petr Sáda Sádovský.

Začínali jste hrát na začátku 90. let, jak se za tu dobu změnilo publikum? Má jiné požadavky či očekávání?
Nemyslím, že by se nějak zásadně změnilo, protože lidi neoblbnete, jdou vždy za tím dobrým a to Vizir bezesporu byl a je. Jenom se nám díky dnešním možnostem vyžití  jaksi rozmělnilo. Chci tím říct, že na začátku 90. let nebylo tolik možností, jak naložit s volným časem, a tak lidi většinou šli na tancovačku. Dnes mají sto různých způsobů, jak trávit večer, a tak jich všeobecně na všechno chodí míň.

Jak Vizir před dvaceti lety přijalo publikum v Bavorsku?
No tak to bylo super, hudba z východu, melodická, harmonie a rytmika, kterou vůbec neznali, ale rychle jim šla mrška slovanská pod kůži. I naše jeviště a show, oni Němci, přestože jsou hudebně mnohem tvrdší (nemyslím žánrově) a méně melodičtí, jsou celkově kulturnější. Vůbec jim nevadila naše čeština a špatná angličtina. Zahraješ a oni to vždy ocenili, třeba potleskem, třeba řvaním nebo dupáním, ale atmosféru uměli jako publikum udělat dobrou, rádi se baví, a to jak mladí, tak i staří. Jezdili jsme tam opravdu často, tak myslím, že se to líbilo.

Jak byste charakterizoval zvuk kapely?
No zvuk kapely…takhle –  chtěli jsme se sejít jako parta, zahrát si naše skladby a zahrát je lidem, kteří nás pamatujou, nebo i těm, co o nás jen slyšeli. Nešlo o to, ohromit někoho nějakou novou trendy vlnou metalu nebo hard rocku, to bychom se snad i přejmenovali. Zkrátka je to pořád ten dobrej hard rock, samozřejmě s lepším, současným moderním zvukem a scénou Mikiho Gracíka a jeho gangu, kterým moc děkujeme za super práci, kterou předvádějí.

Co bude, až skončíte se šňůrou naplánovaných koncertů? Bude kapela pokračovat?
No to nevíme s určitostí, ale rádi bychom občas udělali nějakej koncert, ovšem nic pravidelnýho, po vzoru jiných 'holících' českých comeback kapel, to v žádným případě.

Co máte nachystáno pro fanoušky v Klenčí, na co se mohou těšit?
Na super večer s dobrou muzikou. Všechny srdečně zveme do Klenčí 22. června od 20 hodin na pravej, nefalšovanej, chodskej bigbít.