Původně mlynářský rod z Domažlic vymřel totiž po meči prof. Václavem Pavlíkem v roce 1953. Tři nejmladší generace ze dvou linií po přeslici se rozhodly utužit příbuzenské vztahy výletem na Čerchov. Tento nejvyšší vrchol Českého lesa a dominantu Chodska totiž považují za rodinné stříbro, protože zde, a nejen zde, se scházeli jejich společní předkové u hospodáře Josefa Mauera, jehož manželka byla Anna rozená Pavlíková.

Hlavním cílem tohoto setkání však bylo navštívit Pavlíkovu vyhlídku – místo, za totality nepřístupné, za příznivého počasí s krásným výhledem do sousedního Bavorska. O obnovení tohoto místního názvu se zasloužil především současný ředitel Městských lesů Domažlice Ing. Jan Benda, který během posledních 16 let spravuje celé polesí po stránce lesohospodářské v prvorepublikovém duchu, kdy správa věcí veřejných a osobní angažovanost byla v zájmu především obecného blaha a zde v příhraničí v duchu česko – bavorské vzájemnosti. A právě tuto myšlenku vyzdvihl Ing. Benda i na Pavlíkově vyhlídce, kde je na turistické trase umístěna informační tabule.

Zde je vhodné připomenout osobnost prof.Pavlíka, který byl jedním z nejdéle sloužících starostů Domažlic a nezištně se staral o zvelebení města a jeho majetku.

Václav Pavlík se narodil roku 1884. Za 1. svět. války, kdy byl poslán na ruskou frontu v hodnosti poručíka v záloze, se dostal do zajetí již koncem roku 1914. V zajateckém táboře v Birjuči byl pověřen odbočkou Československé národní rady jako spolupracovník pro záležitosti zajateckých táborů. Později byl přeložen do Kyjeva a při zrušení této pobočky v roce 1918 a následném ústupu byl zařazen jako střelec k 1.pluku čs.armády, která se měla přesunout do Vladivostoku a do Francie. Když byly čs. legie odsouzeny Trockým k zániku, bojoval proti bolševikům v Penze na nikolajevské frontě a při ústupu na sibiřské magistrále. Do vlasti se vrátil v únoru 1920 jako poručík čs. legií. Po návratu se věnoval původnímu civilnímu zaměstnání jako profesor přírodovědy na reálném gymnáziu v Domažlicích. Vždy miloval vlast, Domažlice a nejvíce přírodu, což je patrné především z jeho deníků z Ruska.

Václav Pavlík byl starostou v letech 1929 – 1935. I když byl navrhžent za stranu národně demokratickou, nikdy nedával přednost stranické nadřazenosti. V období hluboké hospodářské krize se zasloužil o navrácení lesů od hrabat Schonbornů a prosadil znovuodkoupení území v tzv. Falckém revíru, patřící městu Domažlice až do r. 1850, kde se Pavlíkova vyhlídka nachází. Občané Domažlic tak mohou kráčet z města až na hranice státu „suchou nohou“ po obecním majetku.

Na závěr rodinného putování se Pavlíci zastavili i u Tří znaků, kde byl v období vytyčování tereziánského katastru v roce 1766 označen společný bod tří historických území – Čech, Bavorska a Horní Falce, a také na místě zaniklé vsi Bystřice, původně Fichtenbach či Fuchsova Huti, kde mezi několika zbylými kameny, kopřivami a křovím pamětníci vzpomínali, jak zde jako malé děti sedávaly u babičky před hospodou U Mauerů, kam přešel hospodář s manželkou z Čerchova v roce 1923.

Čtenář – reportér Dáša Pančíková