Stalo se tak dílem z peněz farnosti a také díky sbírce, která na opravy fasády byla vyhlášena. Kdy vlastně fasáda zažila poslední kompletní opravy?

„Kostel byl čas od času pěkný, bylo to vždy, kdy se ´hecli´ postřekovští zedníci a po kouscích fasádu opravili. Existují pamětníci posledních oprav, ale přesně si jejich data nepamatují. Mne to také zajímalo a ptal jsem se Matouše Řezníčka, který mi řekl, že fasáda na kostele se dělala naposledy v době, kdy chodil do učení, což byl začátek 80. let," odpověděl na naši otázku klenečský farář P. Libor Buček.

Nutno říct, že v uplynulých letech byla opadávající omítka kostela opravována, ale tyto vysprávky spíše připomínaly lepení hnízda vlaštovkami.

Z toho, že jsou tři strany kostela už opravené, má P. Buček pochopitelně radost, navíc ho těší i to, že lidem není stav památkáři chráněného objektu lhostejný.

„Každý správný správce památky chce, aby byla na pohled pěkná. Přitom mají památkáři požadavek, aby se z původního vzhledu zachovalo maximum a opravila se pouze poškozená místa. Barevnost kostela nelze měnit a nejsem přesvědčen o tom, že kompletní výměna omítky by byla trvanlivější. Opravy financujeme z prostředků farnosti, peníze ze sbírky jsou doplňkem pro financování nezbytných oprav," říká farář.

Neobvyklý počin

Co se týče vyhlášené sbírky, zaregistroval zajímavý příběh.

„Na faře se objevil pán, který říkal, že jde do důchodu a výdělek z posledního pracovního dne dá na fasádu. Nakonec daroval 50 euro. Bylo by zajímavé, jak by u nás mohly památky vypadat, kdyby stejný počin udělalo více lidí," uvažuje P. Buček.

Jak se opravovalo v minulosti

Od dob, kdy fasádu u sv. Martina opravovali ve svém volném čase postřekovští zedníci, už uběhla spousta času. Nyní opravy provádí firma.

„Musí to být firma, aby se práce daly lépe naplánovat a zbytečně se neprotahovaly. Nejprve jsem sice myslel, že fasádu opravíme svépomocí, ale ukázalo se, že nemáme takový potenciál. V sobotu přišli dva lidé, pak jen jeden člověk a já mu dělal přidavače. Hlavně i lidi říkali: ´Hele, my vám radši dáme tisícovku, jen ať je manžel o víkendu doma s rodinou, než aby lezl po lešení, chceme si ho užít´," prozrazuje klenečský farář a dodává, že akce Z už nejsou v dnešní době populární.

S opravou kostela se nejprve začalo svépomocí, posléze se prací chopila firma.

„Zkoušeli jsme dosáhnout na nějakou krajskou dotaci či peníze z Evropské unie, ale neúspěšně. Pokud by chtěl kdokoli na opravy památného kostela sv. Martina přispět, může tak učinit prostřednictvím účtu 227 868 912 / 0300. Všem, kteří přispěli a hodlají přispět, tímto děkujeme," zakončuje P. Buček.

Není bez zajímavosti, že sbírka byla před lety vyhlášena i v případě opravy barokních varhan, nástroje z roku 1758. Znovu se pak krásně rozezněly 27. srpna 2011.