Původem rodák z Postřekova bydlí v Poběžovicích od roku 1948. Sbírat pohlednice začal poté, co se mu dostala do ruky v Německu vydaná publikace o Ronšperku čili Poběžovicích. „Řada fotek v ní uveřejněných byla pořízena za deště a Poběžovice na nich vypadají ponuře,“ vzpomíná sběratel. To jej prý přimělo vzít foťák a začít s fotografováním města v ´lepším světle´. „Pak jsem k novým fotkám začal shánět i dobové obrázky,“ dodává Böhm.

Jeho sbírka je cenná tím, že k většině obrázků je schopen podat komentář. „Zdrojem informací nejsou jen mé vzpomínky, ale chodím i po pamětnících, do archivů, sbírám vše, co kdy o Poběžovicích vyšlo. Čerpám i z kroniky Františka Purgharta, jenž tu kdysi dělal na dráze a zaznamenal plno zajímavostí. Často vše konzultuji s historikem Janem Vogeltanzem,“ vypráví Böhm. A tak se třeba o snímku soudní budovy od něj dozvíte, kde kdo měl kancelář, v kterých místnostech bylo vězení a kde byt soudního sluhy.

O svoje znalosti se sběratel dělí při přednáškách pořádaných sdružením Dobrohost nebo v knize Poběžovice 650 let (1359 – 2009) vydané vloni. Böhm je jedním z trojice autorů. „Těžko říct, jakého snímku si cením nejvíce. Takhle to neberu. Chci seznámit zdejší lidi s historií místa, k němuž většině chybí hlubší vztah. Nemají tu kořeny,“ říká.

Poběžovice, kde po válce žilo dvanáct set Němců a šest set Čechů, utrpěly odsunem. Řada domů zůstala až do 60. let napospas ´zlatokopům´. Zbytek dokončily demolice, při nichž bylo zbouráno přes sto budov. Většinu z nich Böhm na obrázcích má.