Dvaačtyřicetiletý Libor Ježek ze Kdyně je nejen milovníkem hodinek značky Prim, ale také majitelem unikátní sbírky, která čítá na 250 kusů primek.

Jak sám říká, jeho sběratelská vášeň je silnější než on. Netají se ani tím, že si proto ve Kdyni vysloužil přezdívku Budík nebo Hodinář.

„První primky jsem dostal od svého dědečka ve dvanácti letech. Tak dlouho jsem je na dědovi loudil, až jsem je jednou od něj dostal za vysvědčení. Tím to všechno začalo. Od té doby jsem otravoval všechny známé, příbuzné a kamarády, jestli nemají nějaké primky doma," říká Ježek s tím, že hodinky po dědečkovi dodnes uchovává jako poklad.

„I po pětadvaceti letech si pamatuji, jaký spolužák měl jaké primky. Měli jsme je tenkrát všichni, protože jiné hodinky se u nás nedostali. Firma Prim měla monopol od roku 1950 až do roku 1989. Za tu dobu bylo vyrobeno celkem šestnáct milionů hodinek, z toho šest set typů a od každého typu bylo pět barev," vysvětluje sběratel.

Libor Ježek primky nejen sbírá, ale dokáže si je sám i opravit. Proto se může pochlubit tím, že celá jeho sbírka krásně tiká.
„Toužil jsem se vyučit hodinářem, ale nepovedlo se to.  Všechno mě ale naučil hodinář z Domažlic, pan Josef Vitanovský. Ze začátku jsem nad opravou jedněch hodinek strávil až dvanáct hodin a také jsem jich spoustu rozbil. Dnes je beze ztrát opravím do hodiny," pokračuje Ježek.
Ve své sbírce má pan Ježek opravdové skvosty. Například nejstarší hodinky jsou z roku 1950. Marně se však snaží sehnat o rok starší, které jsou také od firmy Prim a  jmenují se Spartak.

„Dalším kouskem, který marně sháním, jsou primky, které byly speciálně vyrobené pro účastníky 18. sjezdu KSČ, kteří je dostávali na schůzi jako dárek. Vyrobili jich tehdy milion kusů, ale všechny se rozbily, protože nevydržely potlesk. Byly dělané na rychlo a setrvačka nevydržela a praskla," směje se Ježek a pokračuje: „Přitom primky jsou hodinky dělané na životnost sto let. Když se pravidelně natahují a promazávají, vydrží i dvě generace. Mezi lidmi je hodinek této značky mnoho a někdy skončí i v popelnici, což je velká škoda. Pokud by se jich někdo chtěl zbavit, rád je opravím a za rozumnou cenu koupím. Kontakt na mě je ve kdyňském infocentru."

Vášeň k primkám podědil i dvanáctiletý syn Libora Ježka, který bude otcovu sbírku dál opatrovat.
Velká část sbírky Libora Ježka je až do  8. června k vidění v sále Muzea příhraničí ve Kdyni.