Národopisný soubor Postřekov patří k nejstarším a nejvýznamnějším národopisným spolkům v České republice.

Soubor vystupuje s písněmi a tanci z Horního Chodska na mnoha festivalech, daří se mu obnovovat původní vystoupení a pásma (z období 50. let 20. stol.), připravovat nové písně a v r. 2003, kdy slavil 70. výročí, vydal hudební CD „Zahraj mi houdečku“.

Organizačně vede soubor Radek Zuber, umělecky se jedná o plodnou kooperaci tanečníka P. Buršíka, tanečníka a zpěváka A. Kuželky st. a v oblasti pěvecké a hudební pak členů kapely.

Kromě sólových zpěváků a muziky tvoří nosný pilíř taneční část souboru, která čítá zhruba patnáct párů. K typickému a neopakovatelnému projevu Postřekovských patří neodmyslitelně střídání generací „staryjch ha mladyjch“ na pódiu během tanečních pásem, ve kterých charakteristické chodské tance předznamenává sborový zpěv. Soubor rovněž pečlivě dbá na zachování přesné historické shody u používaných krojů a jejich zdobení; věnuje pozornost spolupráci s pamětníky, historiky i etnografy, a přirozeně i reprezentaci regionu Horního Chodska za hranicemi republiky.

Pod vedením kapelníka a dudáka Richarda Vísnera pracuje od roku 2000 ve stálé sestavě Postřekovská dudácká muzika - Sekáči, kde se sešlo několik vynikajících muzikantů: na klarinety hrají Roman Kalous a Jan Hrbáček, na housle Pavel Ježek a na kontrabas doprovází Tomáš Kulhánek. K hlavním cílům kapely patří obnova původních nástrojových obsazení (malá selská muzika - housle, dudy, es klarinet) a kvazipolyfonních forem.

V Postřekově má velkou tradici práce s dětmi, a tak zde nechybí ani dětský soubor. Už v roce 1949 jej vedl zdejší řídící učitel pan Bělohlávek. Velké úspěchy se dostavily v 70. letech, kdy začala soubor znovu budovat učitelka Marie Čížková za pomoci Heleny Tomáškové. Děti natáčely pro rozhlas a televizi, neobešla se bez nich žádná větší folklorní akce. Úspěchy mají malí postřekovští zpěváčci a tanečníci i v současnosti. Rozrostli se navíc i o malou dudáckou muziku.

Z archivu souboru