Málokdo ze současníků si dokáže představit, jaké řemeslo provozoval na Chodsku ´břetenář´, správně česky vřetenář. Napomoci může česká klasiky – kniha Babička od Boženy Němcové. Právě žena, již spisovatelka tak obdivovala, neudělala krok bez vřetýnka, které nosila ustavičně s sebou, a na návštěvách, aby jí ruce nestály, ručně spřádala.

A právě výrobě vřetýnek chtěl přijít na kloub zakladatel Dřevorubeckého muzea v Peci pod Čerchovem, 63letý Jan Riederer.

„Břetenář byl člověk, který na jednoduchém zařízení – stávku, vyráběl ze dřeva vřetena, jež se používala k předení v době, než byl vynalezený kolovrat," vysvětluje.

A protože muzeum ukazuje prakticky veškeré náčiní potřebné ke zpracování lnu poté, co je sklizen na poli – od jeho lámání přes pročesávání až ke kolovratu, rozhodl se doplnit chybějící článek, který byl používán těmi, kteří neměli kolovrat.

„Spisovatel Hruška ve své knize popsal, jak břetenář při své práci postupoval, když z kusu dřeva dokázal vyrobit břeteno, s jehož pomocí se předlo. Čerpal jsem nejen z jeho knihy, ale také z různých dobových fotografií a nakonec jsem si vyrobil jednoduchý stávek, s jehož pomocí ukazuji zaniklé řemeslo," popisuje Riederer.

Z kusu dřeva upnutého do stávku dokáže návštěvníkům Dřevorubeckého muzea názorně přiblížit práci břetenáře. „Vyráběl vřetýnko, tedy tyčku, na které je navlečen přeslen fungující jako setrvačník. Hospodyně roztočily vřetýnko a len nebo vlna nad ním se jim zkroutila v přízi. Vždycky jsem si myslel, že se příze na vřetýnko navíjela, ale ono ne. Přadlena si nechala nad vřetýnkem zhruba metr a roztočila vřetýnko, nechala materiál zkroutit v přízi, namotala ji na vřetýnko, zajistila a pokračovala dál. Zručná přadlena prý dokázala udělat až 80 metrů příze za hodinu," vypráví Riederer.

Nejenže mu nyní bezvadně funguje stávek na výrobu vřeten, ale dokáže na něm vykroužit například i dřevěný prstýnek. Při tom nepotřebuje žádnou elektřinu, jen pohon v podobě luku a dlouho prý hledal, čím napnout tětivu, aby mohl roztočit stávek, dalo by se říci předchůdce soustruhu. „K obrábění dřeva používám dlátko, drát i speciálně upravený plech. Už jsem něco málo z práce vřetenáře zvládl, ale stále se učím a moc mě to baví," zakončuje.