„Jedná se o kovaný kříž, postavený při staré klenečské stezce. Rozhodně patří k zajímavým řemeslným památkám, obdobný je možné vidět v regionu již jen na návsi v Peci pod Čerchovem," hodnotí památku domažlický regionální historik Zdeněk Procházka.
close
zoom_in
Podle jeho slov byly oba zmíněné kříže s velkou pravděpodobností vykovány na ‚pecáckém hamru'.
„Ždánovský kříž dosahuje výšky zhruba pěti metrů a nese letopočet 1822 a iniciály zřizovatele K.T., další písmeno T je patrně zkratkou německého jména Ždánova Tannawa," dodává historik.
Kříž stál donedávna takřka bez povšimnutí návštěvníků mlýna, kteří přicházeli či přijížděli na Mlejnfest, byl zarostlý v houštinách u cesty. V průběhu dubna jej podle mínění historika Procházky zdařile nechali opravit v mlýně žijící Daniela a Karel Houdkovi. „Když jsem se do mlejna přistěhoval a brouzdali jsme okolo, našel jsem asi 150 metrů od mlýna kříž v dezolátním stavu. Vzpomněl jsem si, že doma v Němčicích máme za trámem desítky let plechového Krista, přivezla ho z Vídně příbuzná, která tam sloužila u faráře. Napadlo mne: Tam by se hodil! Mám v Mlázovech u Sušice kamarádku restaurátorku, té jsem ho před umístěním na kříž svěřil. Dokonce analyzovala předtím barvy, aby použila podobné, jakými byl Kristus původně namalován," uvedl Deníku Houdek.
close
zoom_in
Památný starobylý kříž za Červeným mlýnem u Ždánova byl vysvěcen P. Liborem Bučkem z Klenčí pod Čerchovem. Obyvatelé mlýna na místě zároveň nechali pokřtít nejmladšího z Houdků alias Koudelků – druhorozeného Jonáše.
close
zoom_in
Nechyběli při tom ani účastníci v chodských krojích, kteří vytvořili aktu barevnou kulisu. Kázání P. Bučka obohatila svými vstupy kapela Zrcadla, která patří k účastníkům Mlejnfestu, v těchto místech pořádaného nyní tradičně první zářijovou sobotu.
„Zdařilý čin Houdkových vrátil krajině opravenou památku a v nás, návštěvnících jejího představení, zanechal příjemnou vzpomínku na vysvěcení drobné památky, které bylo v minulosti zcela běžné, dnes je však vzácností. Novému mlynáři z Červeného mlýna patří proto dík kulturní veřejnosti," hodnotí počin regionální historik Zdeněk Procházka.
