Ty se ostatně dostaly pod hlavní název publikace Chodská pivovarská chasa. Zajímavá kniha, která vypráví o desítkách míst regionu, kde všude se v minulosti vařilo pivo, vyšla v Nakladatelství Českého lesa a je již k mání například v Chodském knihkupectví v Domažlicích.

„Zpracování záměru, text a výběr dokumentárních fotografií a pivních mouder – to byl úkol pro Jana Jiráka, který je v knize uveden jako hlavní autor. Osobně jsem přispěl informacemi z terénního a archivního výzkumu pozůstatků pivovarů, a to včetně dokumentace a příslušného komentáře," říká nakladatel a regionální historik Zdeněk Procházka.

Ke vzniku obsáhlé knihy, která je jedinečnou dokumentací pivovarnictví od Bělé přes Horšovský Týn až na druhý konec okresu, přispěly instituce, jako například Muzeum Chodska či ústřední archiv plzeňského Prazdroje, ale také sběratelé pivních suvenýrů. Jedním z nich byl Zdeněk Vejvoda z Podzámčí, který se může pochlubit nejen sbírkou nejrůznějších předmětů s pivem souvisejících, ale doplnil publikaci perličkami z výčepů.

„Léčení notorických alkoholiků pouhým vdechováním kyslíků zavádí berlínský lékař dr. Pottersen. Je to léčba neškodná a naopak napomáhá dýchání a podporuje zdraví," vybral pro knihu Vejvoda inzerát, který se objevil r. 1924 v Poslu od Čerchova.

„Cílem nebylo statisticky mapovat počet hostinců včetně jmen majitelů a značek čepovaných piv. Cílem je ukázat, jak vypadal život v hostincích, s čím vším se jejich majitelé museli potýkat a jaký vliv na prosperitu hospod a hospůdek měly historické události, nařízení a vyhlášky. Vždyť ve vesnicích, kde kdysi bývaly dva i více hostinců, dnes nenajdeme žádný," říká Vejvoda.

O vztahu Chodů k pivu hovoří i následující chodské pořekadlo: „Já sem stará bába, hale pjivo mám ráda!"

Publikaci Chodská pivovarská chasa aneb Pivovary a pivovárky na Domažlicku by si neměli nechat ujít jak milovníci historie, tak i piva. Dozví se spoustu informací, které jim pomohou přijít na kloub různým věcem, jež jsou s pivem a jeho pitím historicky spojeny.