Často se stává, že si zamilujeme některé místo v cizině, ale rozhodně k němu nechováme takovou přízeň, jakou věnuje našemu Čerchovu Karl Reitmeier z Lengau, malé obce u Waldmünchenu.

Nejvyšší hora Českého lesa se stala jeho láskou a uchvátila ho natolik, že už jí věnoval nejen spoustu času a návštěv, ale dokonce nyní knižně vydal průvodce, kterého představil v pátek večer v sousedství hraničního přechodu Lísková/Waldmünchen, v Čechy i Němci zcela zaplněné restauraci Hölzwirt v Höllu.

„Čerchov byl sice blízko, na dohled, ale jako působiště vojenské ostrahy bývalého Československa neskutečně daleko. Poprvé jsem se dostal do čerchovských lesů, když padla Železná opona, a to s bývalým starostou Furthu Reinholdem Macho a ještě Franzem Thurnerem. Psal se duben 1990 a my jsme stanuli asi 400 metrů pod vrcholem," vzpomíná Reitmeier na první přiblížení se k hoře, která mu učarovala.

Využil posléze všechen um a schopnosti dlouholetého redaktora a poskytoval na svých Čerchovu věnovaných internetových stránkách zprávy o dění nejen kolem 1042 metrů vysokého vrcholu, ale i o dění v přilehlém bavorském a českém regionu.

„Poprvé jsem se tam v dubnu 1990 setkal s lesníkem Jaroslavem Dufkem z Domažlic. On byl tím, kdo vlastně stál na počátku mé lásky k Čerchovu," říká Reitmeier s tím, že poté začali přátelé z české strany přibývat a nakonec se stal i členem Klubu českých turistů Domažlice.

A právě pan Dufek byl mezi pozvanými na křest knihy. Není bez zajímavosti, že už její vznik se prolíná oběma sousedními kraji. Německý průvodce stezkami na český vrchol, popsaný Němcem, vydaný v české tiskárně, na titulu s fotografií čerchovských věží a jakoby symbolicky za ruce spojených žen – Češky a Němky.

„Lidé se mne ptají, jestli není snímek fotomontáž. A není! Podařilo se mi vzácně zachytit turistky Traudi Wallner z Waldmünchenu a Věru Poncarovou z Pily.

Právě dcera naposledy jmenované, Jindřiška Štemberová, mi byla velkou pomocnicí při jednání s Petrem Šrailem v domažlické tiskárně," říká autor, který předložil – prozatím v němčině – průvodce po 14 různých cestách na Čerchov.

„Ve skutečnosti jich je 15, neboť z Perlhütte jsem popsal dvě varianty," připomíná autor.

V Höllu nemohli při křtu, jehož se ujal Petr Šrail, chybět všichni již jmenovaní, ani spousta hostů z řad českých a bavorských turistů a představitelů měst.

„Velmi mile mne překvapilo, že pan Karl mne požádal o křest jeho knihy. Dělám to vůbec poprvé a přeji této knize, aby se jí dařilo, našla si hodně čtenářů, aby bylo hodně dotisků a nebyla na světě sama," popřál při křtu Petr Šrail, u něhož v tiskárně spatřila světlo světa. Poté Reitmeier předal autorské výtisky řadě lidí, jimž poděkoval za pomoc. 

Pozvání přijali i ředitel Domažlických městských lesů Jan Benda, za Kruh přátel Furth/Domažlice Hermann Plötz a Vlastimil Konrády a opravdu vzácným hostem byl chamský zemský rada Franz Löffler.

 „Jane, děkuji ti za všechnu pomoc, budeš tu muset být do 150 let," prohlásil na adresu Jana Bendy Reitmeier.

„Moc děkuji, tahle kniha je výbornou prezentací a zároveň reklamou pro Čerchov, a tím i naší práce, již děláme. V zimě se tam udržují běžecké stopy a město Domažlice chce například postupně staré objekty na vrcholu zbourat a také označit další turistické cesty. Chtěl bych na tomto místě Karlovi, o němž vím, že má na české straně hodně přátel, poděkovat, mimo jiné i za to, jakou měrou se zasloužil o přátelství mezi Čechy a Němci," uvedl Benda.

„Já tu knihu ještě neviděl, a i když ji neznám, předpokládám – jak znám autora – že je to dílo vysoké kvality. Jsem rád, že je dnes Čerchov přístupný a je místem, kde se setkávají lidé z obou stran hranice, což je přínosem pro celý region," podotkl chamský zemský rada Franz Löffler.

„Tolik lidí jsem opravdu nečekal," řekl nám viditelně šťastný K. Reitmeier ve chvíli, když před započetím akce musel zajistit přidání tří stolů.

O knihu byl mezi přítomnými velký zájem, takže si ji zakoupili a nechali podepsat.

Ze křtu knihy Karla Reitmeiera.

Měli bychom se za čas dočkat i českého vydání – překladu J. Štemberové.

Z akce přineseme ještě video.