Vzkaz z doby ledové: vědci znají poslední večeři štěněte nalezeného na Sibiři

Srstnatí nosorožci (Coelodonta antiquitatis) obývali severní eurasijské stepi v době pozdního pleistocénu a vyhynuli asi před 14 tisíci lety. Právě v době, kdy štěně, jehož mumifikované ostatky se našly v roce 2011 ve věčně zmrzlé sibiřské zemi, dostalo svůj poslední zákusek.

Mezi dinosaury žili tvorové podobní "přísavce" z Vetřelce. Plavili se na vorech

"Znamená to, že toto štěně jedlo jednoho z posledních srstnatých nosorožců, jací kdy existovali," uvedla podle webu Science Alert Edana Lordová ze švédského Centra pro paleogenetiku, jež společně provozují Stockholmská univerzita a Švédské přírodovědné muzeum. Lordová je spoluautorkou studie o zániku srstnatých nosorožců, kterou 13. srpna zveřejnil odborný titul Current Biology.

Štěně možná už žilo s člověkem

Zmrzlá štěněcí mumie byla nalezena v Tumatu, což je venkovská oblast na severovýchodě Sibiře. Podle analýz štěně zemřelo ve věku mezi třemi a devíti měsíci. Vědci však dosud netuší, zda šlo o štěně psa nebo vlka, což má toto mládě společné s dalším zmrzlým štěnětem, které bylo nalezeno na Sibiři v roce 2018 a pochází z doby před 18 tisíci lety. 

"Myslím, že to spadá právě do kritického období, kdy psovité šelmy začaly sdílet obydlí s člověkem," uvedla Lordová pro Live Science. Zda bylo štěně opravdu domestikováno a žilo spolu s člověkem, se v současností snaží zjistit výzkumný tým v Kodani.

Strašidelný kruh z mamutích kostí prozradil nová fakta o době ledové

Podle radiokarbonového datování žilo štěně z Tumatu asi před 14 tisíci lety. Stejnou metodou určili vědci také stáří nestrávené nosorožcovy kůže, aby vyloučili možnost, že pravěký lichokopytník zemřel dříve a štěně se dostalo až k jeho zmrzlé mršině. 

"Je možné, že štěně likvidovalo zbytky kořisti a že vlci nosorožce buď ulovili nebo hledali žrádlo a narazili na jeho mršinu," konstatovala Lordová. Pokud by toto štěně bylo domestikováno a žilo s lidmi, pak je podle ní možné, že se s ním o svou kořist podělili oni.

Štěně po tomto posledním jídle poměrně brzy uhynulo, důvod jeho smrti se ale zjistit nepodařilo. Jednu příčinu se však vědcům podařilo alespoň vyloučit. "Nezdá se, že by je před mumifikací v permafrostu něco rozmačkalo," uvedl Lordová.

Srstnatí nosorožci vyhynuli kvůli oteplování

Jakkoli nový nález potvrzuje, že se nosorožci mohli občas stát kořistí šelem, ty jejich zánik pravděpodobně nezpůsobily. Podle vědeckého týmu, jehož součástí byla i Lordová, je nejpravděpodobnějším viníkem rychlé oteplování podnebí koncem poslední doby ledové.

Když tým sekvenoval jaderný genom a 14 genomů mitochondriální DNA srstnatých nosorožců, včetně DNA ze vzorku kůže, která se našla ve štěněčím žaludku, zjistil, že populace těchto velkých býložravců byla až do období několik tisíc let před svým zánikem vyrovnaná a geneticky různorodá. Pravděpodobně tedy u ní nedocházelo k příbuzenskému křížení, což byl problém, který trápil například srstnaté trpasličí mamuty žijící na ostrově Wrangel u severního pobřeží Ruska v době před čtyřmi tisíci lety.

Uvolnění pradávných bakterií. Tání ledu může mít děsivé následky, varují vědci

"Vzhledem ke genetické rozmanitosti a v souvislosti s vymíráním, k němuž docházelo v důsledku velmi prudkého oteplování během Allerod bolling intestadiálu, se domníváme, že nosorožci srstnatí vyhynuli kvůli klimatickým změnám," uvedla Lordová. (Jako Allerod bolling interstadiál se nazývá mezidobí během posledních fází pozdní doby ledové, tedy období přibližně před 14 690 až 12 890 lety, kdy se klima náhle změnilo na teplejší a vlhčí než předtím a potom, pozn. red.)

Analýzy DNA také odhalily, že s adaptací na chladné počasí pomohly srstnatým nososorožcům některé mutace jejich genů. Jedna způsobila například menší citlivost těchto vůči pocitu zimy, díky čemuž zřejmě dokázali přežít i extrémní chlad. "Kvůli tomuto přizpůsobení se podmínkám arktického podnebí se zřejmě nedokázali vypořádat s tím, když se klima začalo oteplovat," konstatovala vědkyně.

Štěňata jsou schopná sežrat všechno

Nosorožci navíc byli podle ní zvyklí shánět potravu v suchých travních porostech, ale oteplování podnebí změnilo jejich životní prostředí spíš na zalěsněnou a keřovitou sněhem pokrytou krajinu, v níž se jim vhodná strava sháněla daleko hůř.

"Štěňata naproti tomu sežerou téměř cokoli, od srstnatých nosorožců až po boty, což by mohlo vysvětlit jejich schopnost adaptovat se na různé podmínky," uzavřela Lordová. .