Arktida taje. U Grónska se vynořil Nejsevernější ostrov

Moře se otevírá, kry praskají a ustupují. Dánsko-švýcarská výzkumná expedice narazila na kus nové země u severního pobřeží Grónska. Ostrov je jen 30 metrů široký a 60 dlouhý. V nejvyšším bodě se tyčí téměř tři metry nad hladinou moře. Je tvořen sedimenty z mořského dna a rozdrcenými horninami, které po sobě zanechal ustupující ledovec. Polárníci ho nazvali Qeqertaq Avannarleq, což v grónštině znamená Nejsevernější ostrov, informoval web Arctic Today.

Grónsko zaznamenalo teplotní rekord. Za den roztálo 8,5 miliardy tun ledu

Vědci si nejprve mysleli, že dorazili na jiný ostrov nazývaný Oodaaq. Ten objevil dánský arktický týmem už v roce 1978. Ovšem po kontrole polohy jim došlo, že jsou 780 metrů severozápadně. „Uvědomili jsme si, že jsme čirou náhodou objevili nový nejsevernější ostrov na světě,“ uvedl člen expedice Morten Rasch z univerzity v Kodani pro CNN. Zároveň doplnil, že jak se ostrov náhle objevil, může i zmizet. Oceán ho rozdrtí vlnami, nebo ledem.

To že se takové ostrůvky v Severním ledovém oceánu objevují, umožnil jeden již zcela očividný aspekt. Grónsko a Antarktida stále rychleji tají. Až šestkrát rychleji než v 90. letech. Potvrdil to výzkum, který publikovala Americká akademie věd.  Vycházel z terénních, leteckých a satelitních pozorování a pracovalo na něm 89 vědců specializujících se na polární oblasti.

Předpověď počasí na následující pětiletku? Už se bude jen oteplovat

Vědci vzali v úvahu měření a odhady pro období 1992-2017. Během této doby Antarktida a Grónsko ztrácely celkem 81 miliard tun ledu ročně. V analyzovaném období se hmotnost obou ledových příkrovů snížila o 6,46 bilionu tun. Tající led zvýšil hladinu oceánu o necelé dva centimetry.

Déšť na střeše Grónska

Rychlost tání se nejspíše jen tak nesníží. Svědčí o tom i událost z poloviny srpna. Poprvé v historii pozorování zde byl zaznamenán déšť na střeše Grónska. Podle vědců z amerického Národního centra pro výzkum ledu a sněhu (NSIDC) zde nad ránem několik hodin pršelo. A devět hodin tam byla teplota nad nulou. Maximum bylo plus 0,48 stupně Celsia.

Je třeba si uvědomit, že pršelo v nadmořské výšce 3 216 metrů, kde je nevyšší bod ledové pokrývky v Grónsku. Američané v tomto bodě nazvaném Summit udržují celoroční výzkumnou stanici již od roku 1989. Přestože místní výzkumníci zde kladné teploty a sněžení s deštěm zaznamenali již dvakrát, letošního 14. srpna to bylo poprvé, kdy zde z nebe padala pouze kapalná voda.

Klima se mění: Silné bouřky a povodně budou až 14krát častější, ukázala studie

Déšť a teplý vzduch přinesl atmosférický systém z jihozápadu. Teploty nad nulou pak způsobily, že grónský ledový příkrov povrchově roztál na ploše 872 tisíc kilometrů čtverečních, což je rozloha Francie a Německa dohromady. Podobně velká tání byla na střeše Grónska pozorována jen několikrát předtím, ale téměř všechna v 21. století

„My se tu nezabýváme jen teplejším posledním desetiletím a obvyklými výkyvy klimatu,“ uvedl pro CNN Ted Scambos z NSIDC. „Jedná se o bezprecedentní situaci. My skoro každý den prolamujeme hranice, které jsme za poslední tisíciletí nikdy nepřekročili. A bude to tak pokračovat i dál, pokud okamžitě nepřestaneme do atmosféry pumpovat skleníkové plyny,“ varoval vědec.