Postavte spolu ježkoviště nebo sluneční past

Slunce ano, vítr ne

Sluneční past už má vysvětlování složitější: zjednodušeně řečeno je to velký záhon obrácený jižním směrem, který díky lepšímu prohřívání poskytuje dobré prostředí pro pěstování rostlin. Je to prvek, který se používá u jednotlivých záhonů, ale i u celých zahrad.

Psycholog: Kluci potřebují vyhrávat, dívky mají mít radost ze hry

Představte si záhon, který má tvar podkovy, jejíž otevřená část směřuje na jih. Na východní a západní straně vysadíte rostliny, které jsou vysoké, a vůbec nejvyšší na severu, kde se strany potkávají. Tím chráníte vnitřek záhonu proti chladu a větrům a přitom ho ráno ani večer nic nestíní. Dovnitř se dostane maximum slunečního světla a tepla a zároveň rostliny nic nechladí a nevysouší. Do takhle připravených záhonů se ještě přidávají kameny, které přes den naberou teplo a pak jím v noci rostliny zahřívají.

Takovéhle pastičky můžete udělat pro několik rostlinek až po celou svoji zahradu (kdybyste si ji plánovali, nezapomeňte počítat s tím, do jaké výšky keře a stromy můžou vyrůst).

Domov nejen pro brouky

A broukoviště? Na to přijdete určitě sami: to je hromada kmenů stromů nebo velkých větví, kde se usídlí brouci, kterým se líbí k životu odumírající dřevo, což je třeba tesařík. Obří verzi broukoviště mají třeba ve Frýdku-Místku u řeky v sadech Bedřicha Smetany. Jsou to na výšku sestavené kmeny pokácených odumírajících starých lip a špalky zapuštěné do země, aby nespadly. A teď už se jen čeká, kdo se nastěhuje a co tu poroste.

„Postupně by se mělo stát oázou nejen pro brouky, ale i různé houby, rostliny, ještěrky, slepýše nebo malé zpěvné ptáky,“ uvedl už dříve frýdeckomístecký primátor. Biologové dodávají, že v usychajících a poraněných kmenech lip se vyvíjí krasec lipový, a pokud se v kmeni najde dutina vyplněná ztrouchnivělým dřevem, budou spokojení kovově zbarvení zlatohlávci nebo velmi vzácný páchník hnědý.

Larvami těchto brouků se v trouchových dutinách živí kovařík rezavý a tlející pařezy jsou zajímavé třeba pro nosorožíka kapucínka nebo tesaříka pilunu. Když se tedy vybavíte časem a třeba lupou, budete mít co pozorovat.

Jak strávit odpoledne venku? Se strážcem temnot i jízdou na koberečku

Nemusíte ale vůbec mít k dispozici městský park, abyste postavili něco užitečného. Když vyrobíte třeba na strom na sídlišti krmítko pro ptáky, budou všichni kolem určitě nadšení. Nebo postavte hmyzí hotel, jen vyberte místo, kde nebudou létající bzučivci plašit malé děti na hřišti. Pítko z betonu se hodí i na vyschlé plochy před domy na sídlištích.

Pokud si nejste v práci s nářadím jistí nebo ho ani nemáte, není důvod takové plány opustit. Můžete si najít dílny, kde vám pracovní plochu i nářadí půjčí a vždycky tam bude i někdo, kdo ví, jak ho vzít do ruky. Neznáme všechny v Česku, ale v Brně jsou třeba u skautů na Moravském náměstí (skautskyinstitut.cz), v Plzni v Depu (depo2015.cz) nebo v Praze nedaleko nákladového nádraží Žižkov (futlab.cc).

Hmyzín pro bzučivé nájemníky

Potřebujete:

• stará prkna bez chemického ošetření
• vruty
• špalky různých průměrů z různých druhů stromů (mohou být i staré a ztrouchnivělé)
• seno, slámu, šišky, cihly, rákosí, bambus, suchou kůru, mech, dřevitou vlnu
• síť a králičí pletivo

Postup:

Rozmyslete si, kam ho postavíte. Nejlepší je slunečné místo chráněné před větrem a deštěm, vletové otvory by měly být obrácené ke slunci. Udělejte si jednoduchý náčrt, abyste měli představu o tom, jak bude váš hmyzín vypadat a kolik a jakého materiálu budete na stavbu potřebovat.

Prkna nařežte na potřebnou délku a smontujte. Zadní strana hmyzínu by měla být krytá pevnou stěnou z prken nebo deskou z tenkého materiálu. Na střechu, pokud není chráněná před deštěm třeba střechou kůlny nebo přístěnku, dejte plech, lepenku nebo střešní tašky. Střecha by měla přečnívat přes okraj hmyzínu.

Hotovou stavbu dejte na místo a pevně usaďte, případně připevněte ke kůlu nebo k jinému pevnému bodu. Pak postupně vyplňujte jednotlivé prostory připraveným materiálem.

Krmítko z kusu dřeva, které se umí samo doplňovat

Potřebujete:

• dřevěnou kulatinu o průměru 16 až 20 cm
• kousek prkna silného dva až tři centimetry
• vruty nebo hřebíčky
• dřevěnou desku na zavěšení
• zavařovací sklenici

Postup:

Kraj kulatiny seřízněte na obě strany od středu pod úhlem 45 stupňů do tvaru stříšky. Pak stříšku odřízněte tak, že spodní kraj bude v celém kulatém průřezu asi 3 cm vysoký. Pak ze stejné kulatiny uřízněte kolo o výšce 5 až 7 cm. Do něj vyvrtejte plochým půlkulatým vrtákem čtyři důlky rozmístěné do čtverce. Středy protilehlých důlků by měly být ve stejné vzdálenosti, jako je průměr hrdla sklenice.

Mezi důlky vyvrtejte skrz celé kolo čtyři otvory o průměru větším, než je provázek, na kterém krmítko bude viset. Vzdálenost protilehlých otvorů musí být o trochu větší, než je průměr sklenice v její nejširší části.

Další tipy na venkovní zábavu pro děti: stavba pyramidy, detektiv i čára

Přiložte stříšku na spodní díl a z druhé strany si naznačte místa otvorů, pak stříšku v těchto místech provrtejte stejným vrtákem tak, aby se otvory kryly. Ustřihněte dva stejně dlouhé provázky a provlékněte jejich konce stříškou dolů, u spodní částí krmítka jedním otvorem dolů a vedlejším nahoru a stříškou zase nahoru. Pokud je provázek třepivý, omotejte konce před navlékáním lepicí páskou.

Krmítko otočte, naplňte sklenici po okraj semínky, udělejte mezeru mezi stříškou a kolem a sklenici mezi ně vložte. Přitlačte stříšku ke sklenici i kolu, celé krmítko otočte a volné konce provázků svažte. Uzel by měl být v takové vzdálenosti od stříšky, aby šla sklenice vyjmout a znovu naplnit. Pak krmítko zavěste. Semínka se nasypou do důlků, a jak budou ptáci důlky vyzobávat, semínka se budou sama dosypávat.

Pítko dává betonu ve městě roli ptačího ochránce

Potřebujete:

• kbelík vlhkého písku
• vodu
• betonový potěr (připravíte ho podle návodu na pytli)
• listy lopuchu
• gumové rukavice

Kuku! Vyrobte si parádní kukačky z papíru i perníku

Postup:

Na rovnou plochu vytvarujte z písku kopeček ve velikosti listu lopuchu. Pokud máte písek příliš suchý, nalijte do něj ještě trošku vody a promíchejte ho. Vlhký musí být proto, aby šel dobře tvarovat.

Na kopeček písku položte list lícem dolů a na rubovou stranu naneste betonovou směs do výšky asi čtyři centimetry. Rukama ji pečlivě uplácejte a uhlaďte a nechte v polostínu schnout dva dny. Po zaschnutí výtvor otočte a opatrně odloupněte list, jde to dobře, i když se vám možná někde roztrhne.

Mísu vyčistěte měkkým kartáčem, obraťte dnem dolů a nechte doschnout. Pokud chcete lopuchy použít jako květináče, potřebujete do nich udělat odtokovou dírku. Vznikne tím, že beton navršíte i kolem stonku lopuchu nebo vsunete kousek klacíku do ještě vlhké směsi.

Vyzkoušejte si jinou střechu

Jestli máte dům nebo třeba jen přístavek na zahradě nebo garáž, popřemýšlejte o zelené střeše. Tedy takové, která je porostlá trávou nebo jinými rostlinami. Každá má totiž význam pro okolí i celé klima, vždyť považte prokazatelná fakta:

• jediný čtvereční metr zelené střechy dokáže zadržet více než 35 litrů vody
• teplota vzduchu ve vzdálenosti pěti metrů je až o 10 °C nižší než o kus dál
• teplota na povrchu zelené střechy je v létě až o 60 procent nižší než povrch střechy s asfaltovou hydroizolací
• čistí vzduch a omezuje hluk

Užijte si s kamarády legraci venku. Na hřišti nebo třeba v lese

Nejsme v 21. století první, kdo na zelené střechy mysleli, do svých návrhů je dávali i slavní funkcionalističtí architekti, v Brně například Mies van der Rohe do vily Tugendhat. Jenže tehdejší hydroizolační technologie nebyly tak dokonalé jako dnes, takže střechami začalo zatékat, a tak je stavitelé museli nahradit.

Dneska už je to ale vymyšlené daleko lépe, podívejte se na zelenestrechy.info. Najdete tam i rady, jak by měla taková střecha vypadat, a potvrdíte si, že ty jednodušší si může šikovný člověk opravdu udělat sám.

Na fotce je střecha, která se zúčastnila dokonce střechové soutěže, vytvořená byla roku 2016 a dnes na ní rostou hlavně rozchodníky, netřesky a pažitka.