Nepotřebuji k životu luxus, ale útulnost a kvalitní jídlo, říká Klára Vytisková

Za jaké?
Za to, že jsem měla prostor na přemýšlení, protože doba je rychlá, valíme se z kopce a nestíháme se zastavit. Taky jsem děkovala za to, že jsem mohla být hodně s dětmi a s manželem. Užívali jsme si to zřejmě i proto, že ještě nemáme děti ve škole a nemuseli jsme řešit domácí výuku. Navíc máme dům se zahradou, takže všechna ta omezení pohybu pro nás nebyla zdaleka tak náročná, jako pro někoho, kdo musel být zavřený v malém bytě. Děkovala jsem i za to, že jsem v březnu stihla vydat desku, které předcházely dva roky niterné práce a skládání. A natočila jsem dva klipy a dělám Live Session, protože se nemohl konat křest, a živé hraní já miluju. A hlavně – čekám svoje třetí miminko!

Natálie Kocábová: Život mi dal zkušenost, před kterou mohu varovat svoje děti

Přála jste si třetí dítě?
Vždycky jsme chtěli tři děti. Jen byl kolem desky fofr a pořád jsem si říkala ještě ne, ale pak přišel lockdown, a já věděla, že teď je ta chvíle. Že nebudu mít moc práce! A také, že už je na čase, aby děti nebyly věkem daleko od sebe. A podařilo se to.

Jak si užíváte třetí těhotenství? Je jiné než ta předchozí?
Myslím si, že je rozdíl, jestli jste těhotná s prvním dítětem, nebo se třetím. U prvního těhotenství čtete, co se děje každý týden v bříšku, věčně odpočíváte. Já jsem třeba pořád chodila někam na mléčné koktejly a večer jsem u seriálu zbaštila kyblík zmrzliny. Teď je to větší fofr, nevím ani pořádně, v jakém jsem týdnu. Mám doma dvě malé cácorky, o které se musím postarat. Denně vařím, hrajeme si, přes den nespím a večer, když mě zrovna nečeká nějaká práce, usínám s nimi.

Miminko se pravděpodobně narodí jako Ryba či Beran. Vy jste se narodila ve znamení Býka a žena Býk je prý spolehlivá, stojí pevně na zemi, je věrná, má ráda luxus a je rodinný typ. Sedí to na vás?
Řekla bych, že všechno sedí. Jen nevím s tím luxusem, myslím, že lepší by byla kvalita a vkus. Nepotřebuju k životu luxus, ale útulnost, vkusnou estetiku, dobré, kvalitní jídlo. Mám ráda věci s příběhem, nemám ráda fast fashion ani fast food. Teď hovořím o té „hlavní cestě“. Je ale jasné, že cestou na koncert se občas zastavím na hamburger nebo že si občas koupím nějaký kus oblečení v řetězci.

Byla jste vždy nohama na zemi, nebo jste se dokázala vznášet vysoko v oblacích?
Naučila jsem se „létat“! Díky lidem, kteří přicházeli do mého života, mám spoustu skvělých kamarádů, kteří mě dokážou povznést z té mé zemitosti. Vlastně to umí dobře i můj manžel Roman.

Martina Formanová: Vždycky mi vadilo, jak Trump rozděluje lidi

A co konflikty? Umíte se doma naštvat kvůli maličkosti?
Nemáme konfliktní domácnost, vůbec. Ale je pravda, že jsem tvrdohlavá a že mě občas dokáže pracovně vytočit něco doruda, ale už jsem zvyklá počkat, až vychladnu, a pak teprve reaguju.

Je něco ve vašem životě, nějaká slabost, před čím utíkáte? Před čím byste nejraději „strčila“ hlavu do písku?
Dlouho jsem utíkala sama před sebou, ale myslím, že deska Love Is Gold je v tomhle pro mě zlomová, byla to taková intenzivní osobní terapie. Myslím, že tohle mám vyřešené. A nemám ráda konfrontace a výčitky.

Kdo je vaší múzou? Kde jste brala inspiraci ke vzniku alba?
Moje múzy jsou moje děti. Každá z dcer mi přinesla do života jiné téma. S první dcerou Emilií jsem napsala desku Home, o tom, jaké to je založit rodinu, vybudovat si vlastní domácnost, mít stůl, u kterého se jako rodina scházíte. Moje druhá dcera Olivie otevřela téma respektu sama k sobě. Na základě těch emocí, které ke mně přicházejí, pak sedám k pianu a píšu písničky.

Jak byste své písničky na albu a jejich příběhy charakterizovala?
Může to znít jako klišé, ale podle mého jsou to věci, které si musíme dokola opakovat. Patřím k ne úplně sebevědomé generaci, ať už je to školstvím nebo rodiči, byť se snažili udělat maximum. Tenkrát se ale o přístupu k dětem nemluvilo zdaleka tak jako teď, takže dost často jeli v kolejích svých rodičů. Každopádně se mi motala v hlavě otázka sebeúcty, a to je taková nit celé desky. Na albu je písnička o spalování nejistot, o tom, že je důležité mít dobré srdce. Taky duet s Albertem Černým, kde každý zpíváme sám sobě, že v lásce k sobě samému je síla, anebo písnička o tom, že život není soutěž, což je v dnešní době sociálních sítí důležité téma.

Božena Němcová nebyla běhna. Kameníková: K nevěře ji dohnala touha po lásce

Vy i manžel jste muzikanti, jak to máte doma zařízené v době koncertů? Kdo víc hlídá děti?
Hodně se střídáme. Roman je skvělý, nedělá mu problém být čtyři dny s holkami, starat se o ně a vařit, když jsem třeba s kapelou na turné nebo na soustředění. Ale on má výrazně více hraní, hraje s Ewou Farnou a dost často mají turné i v Polsku, takže jsem s dětmi víc doma zase já. No, a když máme náhodou koncert oba, pohlídá moje máma nebo kamarádka. Anebo vezmu dcery na festivaly s sebou.

Jak vaši tříletou Olivii a pětiletou Emilku vychováváte?
Naše výchova rozhodně není autoritativní ani manipulativní. S holkami se na všem domlouváme, posloucháme, co říkají, a jsme otevření. Děti jsou chytré, kolikrát nás překvapí, jak ve svém věku mluví moudře. Pro mě je důležité, aby dcery věděly, že nám můžou říct cokoli, že je vyslechneme a budeme milovat za každé situace. Že máme otevřený domov, že tu pro ně zkrátka budeme vždy s otevřenou náručí.

Čím vás dcerky naposledy potěšily?
Jsou to drobnosti a děje se to každý den. Když ráno vstanou a dcera řekne: „Mám tě ráda jako celá obloha.“ Emilka se sama naučila říkat „ř“ a číst, nepospíchali jsme za logopedem, přijde mi, že vše má do nějaké doby svůj čas.

Farářka s rudou rtěnkou. Křesťanství není pojišťovna štěstí, říká Martina

S vaším manželem jste spolu od vašich devatenácti let. Jak jste zvládli „rozlítanost“ mládí až po čtyřčlennou rodinu, která se brzy rozroste?
Upřímně, když mi bylo devatenáct, nebyla jsem si jistá, že chci zůstat s jedním klukem. Takhle brzy, napořád. Byla jsem tenkrát opravdu dost rozlítaná, měla jsem hodně kamarádů, pořádali jsme mejdany, koncerty. Ale dali jsme to, Roman je moje štěstí. Náš vztah zpětně hodnotím jako nejlepší rozhodnutí svého života.

Co vás drží při sobě?
Myslím, že je to dialog, mluvíme o všem. Oba milujeme hudbu, náš život rozhodně není stereotypní, oba hodně jezdíme s kapelami, tedy pokud se může hrát. V našem vztahu není rutina.

Na co se oba nejvíc těšíte kromě miminka v roce 2021?
Na miminko samozřejmě nejvíc. Ale těšíme se i na novou vlnu inspirace, na nové písničky. Jo a pořídili jsme si maringotku na zahradu, takže na jaře nasadíme montérky a budeme si ji opravovat a zařizovat na letní rodinné pobyty.

A co byste popřála čtenářům do nového roku?
Mějte se rádi, povídejte si, nesuďte ostatní a žijte život s vášní! Jo a nesrovnávejte se s ostatními, každý z nás je originál. Krásný rok 2021!