Kopnutí agresora mezi nohy není spolehlivé. Lektorka zná lepší způsoby obrany

Jasmína Houdek je lektorkou Moderní sebeobrany, k níž se dostala, protože sama prožila přímou zkušenost s násilím.

„Vím, jak násilí vypadá a bohužel vím, co způsobuje. To ve mně zažehlo oheň, který mi pomáhá bojovat proti násilí. Na začátku bylo znásilnění. To mi způsobilo nesnesitelnou emocionální bolest. Zpracovávala jsem ji skrz drogy, toxické vztahy, omezování se, byla jsem plná strachu a nenaplněného potenciálu. Vyléčila mě až moderní sebeobrana. Od doby, co se ji studuji a aktivně učím, mám život takový, jaký chci,“ říká Jasmína Houdek.

Je lepší úder pěstí, nebo dlaní? Rychlý tip: 

Slovo prasák vzbuzuje emoce

Na jejích kurzech se lidé učí metody, jak zneškodnit útočníka, ale především to, jak se ozvat, když se jim něco nelíbí, jak si obhájit vlastní hranice, jak se zastat ostatních a jak zastavit násilí ještě dřív, než vypukne.

K označení agresorů používá Jasmína Houdek slovo „prasák“, které vzbuzuje spoustu emocí. Koho si pod tím vůbec máme představit?

„To je člověk, který úmyslně překračuje vaše hranice, nerespektuje vaše NE! a svoje jednání schovává za vtip. Většina z nás se s takovou osobou někdy setkala. Mohl to být strejda, který vám během rodinné oslavy komentoval prsa, nebo kolega v práci, který kolegyně plácá přes zadek. Prasákem může být i ten, kdo je ve společnosti oblíbený, koho mají lidé rádi. I proto bývá takové lidi těžké odhalit, anebo se proti nim bránit,“ vysvětluje instruktorka sebeobrany Jasmína Houdek.

Toxický vztah? Zkušená koučka Lucie radí, kdy má smysl to ještě vydržet

Podle ní mezi námi určitě existují i ženy, před nimiž se zase musí bránit muži. Agresivita patří k člověku, tedy i k ženám. Je to široké spektrum chování od nadávek, přes nenávist až po útok.

Kop do rozkroku a klíče mezi prsty nefungují

Každý si asi pamatujeme z dětství, jak nás rodiče varovali před útočníky. K nejoblíbenějším patřila rada „Nakopej ho do koulí!“

Jasmína Houdek tento mýtus boří: „Při kopu jste na jedné noze, což je nestabilní, takže můžete skončit na zemi. Pokud bude agresor pod vlivem drog nebo alkoholu, vůbec to nemusí cítit. A adrenalin, který v sobě útočník bude mít, může způsobit jeho necitlivost. Útok na rozkrok je nespolehlivý.“

Moc nám nepomůže ani další lidový recept. Kolik z nás šlo večer domů a v dobré víře, že budeme v bezpečí, jsme si propletli klíče mezi prsty? „Kdybyste tohle použili, se zlou se potážete. Klíče zraní spíš vás. Při úderu nemají pevnou oporu. Je to k ničemu, nedělejte to,“ vzkazuje instruktorka.

Pepřáky si kupte dva

Naopak jako vhodnou zbraň Jasmína Houdek doporučuje pepřový sprej. Sama používá typ tekutá střela. Lze jej použít i v místnosti či v MHD, protože se nerozpráší a zasáhne pouze místo, kam míříte. Navíc je větruodolný.

Jak na to? „Musíte mít pepřák po ruce, takže ideálně v kapse. A hned, když se ozve vaše intuice, že je něco divně, berte jej do ruky. Ale abyste jej mohla použít, musíte vědět, jak funguje. Vyzkoušejte si to. Kupte si pepřáky dva a s jedním si to nacvičte. Ať víte, co u sebe nosíte. Pokud nevíte, jak pepřák funguje, stává se z něj pouze těžítko,“ říká instruktorka sebeobrany.

Vykání a rozkaz

Na kurzech se lidé učí, že existuje devadesátiprocentní šance, že násilníka „ukecáme“, čili verbálně odradíme od toho, aby nás napadl fyzicky.

„Když se dnes budu bránit slovně, zítra nebudu muset použít údery. Drtivá většina hulvátů, agresorů a dalších divnolidí hledá takovou osobu, která se nebude bránit,“ upozorňuje Jasmína Houdek a prozrazuje, že metoda moderní sebeobrany má tři principy: 1. vykat, 2. rozkázat, 3. opakovat.

Jak se zbavit úzkosti? Zkuste okamžitou pomoc bez léků

„Cizím lidem vždy vykejte, dáte najevo že se neznáte. Důrazně řekněte rozkaz: „Nechte mě!“ nebo jen prosté a úderné „NE!“ A opakujte to. Nenechte se agresorem rozmluvit. Lidem tato metoda mnohokrát ušetřila nepříjemnosti. Vezměte si tuto zbraň, bude se vám hodit až narazíte na podivnou situaci,“ radí instruktorka sebeobrany. 

Co děláš, to byl vtip!

Agresorem často bývá známý člověk – třeba i kamarád, kolega v práci. I v těchto případech platí stejné principy, pouze se mění oslovování. Když se znáte, tykejte. Když si vykáte, vykejte. Připravte se na znevažování. Pokud se ohradíte třeba proti oplzlému vtipu nebo nevhodnému doteku, dotyčný vás může začít shazovat: „Co děláš?! To byl jenom vtip, tak nevyváděj.“

Platí poučka, že pokud zazní cokoliv kromě omluvy, braňte se o to víc. Nenechte si vzít sílu. Člověk se zlými úmysly se neomluví, ale ponižování a výsměch bude jeho kouřovou clonou, kterou se chce dostat ze situace s hrdostí.

Rvěte se jak lvi

Někdy bohužel dojde na nejhorší. Pak platí, že když už se musíte bránit fyzicky, braňte se jako lvice či jako lev! Spolupracovat nebo se nechat bít v domnění, že mě útočník ušetří, neplatí.

Víte, jak se bezpečně seznámit na internetu? Počítejte s kreativitou podvodníků

„Z dat víme, že žena, která se fyzicky brání, má osmdesátiprocentní šanci, že uspěje. Když se bránit nebudete, dopadnete hůř. Analýza dat ukazuje, že i naše duše se s následky napadení vyrovnává lépe, když se aktivně bráníme,“ říká Jasmína Houdek.

Naučte se nezamrznout

Platí, že drtivá většina lidí při napadení takzvaně zamrzne. Je to normální. Proti zamrznutí pomáhá, když si uvědomíme, že se nám to děje, a šance na obranu si výrazně zvyšujeme, když trénujeme v bezpečném prostředí.

„U nás používáme scénáře a modelové situace. Postupně vás zahlcujeme stresem, tedy nadávkami, křikem, divným chováním, agresivním napadáním. Když si tohle skrze zážitek dopřejete, naučíte se, jak nezamrznout a jak se konfliktu vyhnout. A samozřejmě, jak se bránit fyzicky, když prevence selže,“ popisuje odbornice na sebeobranu.

Když je řeč o moderní sebeobraně, zajímalo nás, jak vypadá sebeobrana nemoderní? Ta podle odbornice učí, jak reagovat na útok a nezohledňuje to, co se děje předtím a potom. Často učí na základě mýtů a stereotypů, nezná současná data o násilí. Nemoderní sebeobrana také ve svém týmu nemá ženy lektorky.

Naproti tomu sebeobrana moderní je komplexní metoda pro zastavení násilí. „Učíme nejen metody, jak zneškodnit útočníka, ale především učíme, jak rozklíčovat násilí dávno předtím, než vypukne. U nás se naučíte, že strach je kamarád, že intuice je skvělá podpora. Že za násilí může jen původce a že máte právo se bránit. Na našich kurzech se zmocníte vlastního strachu a získáte zpět svou ztracenou sílu,“ popisuje Jasmína Houdek.

Loni se svým manželem Pavlem vydala knihu, která se okamžitě stala bestsellerem, předmět Moderní sebeobrana se vyučuje na vysokých školách, a byl o nich také natočený dokument.

Studentský dokumentární film - Moderní sebeobrana: 

Je starší žena neatraktivní?

Ve společnosti panuje ještě jeden mýtus. Starší ženy si říkají, že už nejsou atraktivní, takže kdo by je obtěžoval? Přitom každá žena bez ohledu na věk má nějakou zkušenost s obtěžováním. V čase se může podoba hulvátství a násilí vůči nim měnit.

„To, že je mi 50+ neznamená, že mám od obtěžování pokoj. Naopak, je to těžší právě proto, že to lidé kolem shazují,“ zdůrazňuje Jasmína. Neobvyklé není dokonce třeba ani to, že sociální pracovník nebo příbuzný sexuálně obtěžuje seniorku, o kterou pečuje. Všude tam, kde je mocenský vztah, se tohle může dít. 

Agresor uplatňuje moc

Ublížit a zneužít svou moc může vůči nám i ten, koho považujeme za bezpečného člověka. Tedy gynekolog, obvodní lékař, psychiatr. Tento druh agresorů nejde podle Jasmíny Houdek po krásné mladé dívce, ale po té, která bude zticha, která se nebude bránit, která to neohlásí. Časté jsou případy, kdy terčem odborníka a agresora v jednom, byla žena s těžkou mentální retardací. Je to strašné, je to odsouzeníhodné, ale děje se to. A připustit si tento problém je prvním krokem k zastavení násilí.

Začíná to v dětství

Sebeobrana se týká i malých dětí. Proto Jasmína s Pavlem věnovali svou knihu dceři Marianně. „Když byla naše dcera miminko a nechtěla se mazlit, respektovali jsme to. Teď jsou jí čtyři roky a ví, že i paní doktorka se musí zeptat, než jí začne sahat na tělíčko. Učí se tím, že na jejím těle záleží. Zdá se to možná jako maličkost, ale vzpomeňte si, jak vám bylo, když jste byli dětmi a nutili vás pusinkovat široké příbuzenstvo. Učit se „přetrpět“ jednu hubičku znamená posouvat osobní hranice tam, kde už je mi to nepříjemné,“ dodává Jasmína Houdek.