Francie Lukáše lákala, věřil, že v prestižní oblasti udělá díru do světa. Prošel si koňakové fabriky, vinařské oblasti a jako jeden z mála měl možnost ochutnat zcela první Hennessey. Jenže místo úspěchu přišel naprostý propadák. Došly mu peníze.

„Hrdost mi nedovolila, abych se vrátil zpátky domů zlomený, a tak jsem si řekl, že to nějak dám,“ vzpomíná na těžké časy.

Místo možného návratu domů tak skončil na ulici a bydlel ve squatu. Po roce a půl se díky matce dostal do Švýcarska. Dva roky tam žil v horách a pracoval v prestižní restauraci, v kuchyni hotelu Löwen. Díky tomu se ale naučil skvěle řeč a pochopil mentalitu místních.

Brzy odešel k Zürrichu, kde pracoval v hotelu a dotáhl to až na provozního. Díky podpoře přátel si tam otevřel dva prosperující podniky, které vlastnil pět let. Pak celý koncept podniků prodal a vrátil se do rodné země. V Karlových Varech si tak díky vydělaným penězům mohl otevřít svůj vysněný Jack grill a Sushi bar.

„Proč sushi a grill? Tyhle směry jsou mi nejbližší,“ říká. Inspiraci na restaurace čerpal ve světě. Viděl spoustu konceptů a i jeho podniky jdou s dobou.

Přátelský vztah s podřízenými 

Lukáš nepatří mezi majitele, kteří své provozy procházejí jen při kontrole podřízených. „Často se obleču do stejnokroje a obsluhuji nebo vařím. Se svými podřízenými mám přátelský vztah, bez kterého by to zkrátka nešlo,“ popisuje své šéfování.

Je to doslova kus dokonale upravené flákoty, co lidi k Lukášovi táhne. O svém dodavateli ale Lukáš nemluví. „Když se náhodou stane, že maso dojde, mají lidé v tu chvíli smůlu. Odmítám jezdit pro nějaké náhražky do supermarketu. Lidé prostě musejí počkat, protože na svého dodavatele a jeho maso jsem hrdý.“

Největší oporou v podnikání je Lukášovi jeho partnerka Michaela. „Bez ní by to nešlo, je schopna mě ve všem zastoupit,“ říká hrdě na konto své přítelkyně podnikatel, pro kterého je ale každý člen jeho týmu důležitý. „Jsme tým, ne spolupracující,“ říká přesvědčivě.

I když ho od podnikání v Karlových Varech všichni odrazovali, on se nedal. Je to bojovník, který si prošel doslova peklem, a tím nejhorším. Po pádech takzvaně na hubu se nevzdal. I proto se mu dnes daří a už netouží měnit působiště.

„Já jsem v Karlových Varech doma, miluji to tady a nevzdávám se,“ dodává Lukáš Nechanický.