Vše začalo výjezdem k Vidicím, kde před pátou odpoledne začala hořet mez po neopatrném pálení trávy. Na místo vyjeli hasiči ze Staňkova, Miřkova a Horšovského Týna. „Po cestě jsme byli vráceni. Pak nám operační nařídil zůstat v pohotovosti na základně. Za chvíli se vyjíždělo k Miřkovu,“ vypráví starosta týnských ´dobráků´ Petr Lahoda. Na hasiče čekal zásah v tak těžkém terénu, že nic podobného nepamatují ani nejzkušenější profesionálové. „Když se kluci dostali do toho kopce nahoru, ani nemohli mluvit do vysílaček, jak byli zadýchaní. To převýšení bylo strašné,“ říká velitel zásahu Václav Smolík.
Voda ke dvěma požářištím o velikosti fotbalových hřišť byla vedena hadicemi pospojovanými do délky jednoho kilometru. Miřkovští museli přivézt každou hadici, kterou mají. Na zásah v kopcích mezi balvany budou dlouho vzpomínat nejen staňkovští, miřkovští a týnští hasiči, ale i vidičtí a hostouňští. „Došlo i na hrábě a lopaty,“ vypráví starosta SDH Hostouň Josef Farkas.
Hasilo se dlouho do noci. Posily ze Sedliště na Tachovsku na rozbahněných cestách
dokonce ´zavařily´ trambus. „Když bylo bezvětří, nebylo vidět nic. Jakmile fouklo, objevilo se třicet nových ohnisek,“ vysvětluje Smolík. Až kolem půl druhé byla část hasičů poslána domů. „Byli tak vyčerpaní, že už v tom terénu hrozil úraz,“ dodává Smolík. Po čtyřech hodinách spánku se vyjelo znovu.
Když byl v sobotu odpoledne v lesích u Miřkova objeven další požár, museli už k němu být vysláni profesionálové z Domažlic a čerstvé posily z Poběžovic, Meclova a Boru na Tachovsku, tedy sbory, které mohly do těžkého terénu nasadit osvědčené tatrovky. Aby se v lese mohly cisteny otočit, bylo nutné udělat průsek, takže se hasiči na chvíli proměnili v dřevorubce.
