„Proč platit víc, když nemusím?“ tak nějak uvažují našinci, kteří s oblibou vyhledávají slevy u sousedů v Bavorsku. Zároveň jsou toho názoru, že u sousedů je zboží nejen levnější, ale i kvalitnější. A z toho důvodu to tam bývá někdy v obchodech pěkně divoké.
„Byli jsme minulý čtvrtek po ránu v Aldi. Nejenže se tam prali lidi o košíky, ale nakonec zjistili, že vajíčka, pro která jeli, nejsou. Ale byly slevy, uvnitř byl doslova blázinec, lidé si tahali jeden druhému věci z košíků,“ líčí zážitek Plzeňan Libor Kohel, který pracuje v nedaleké Folmavě.
„Bláznili nejen Češi, ale i Němci. Přitom na sebe pokřikovali. Bylo to nechutné, až nedůstojné,“ dodává Kohel s tím, že v tu chvíli ztratil iluze, neboť předtím volil nákupy u sousedů nejen kvůli kvalitě zboží, ale i proto, že se mu tam nakupovalo lépe než u nás.
U sousedů na výzvědách
Tento čtvrtek čtvrt hodiny před otevřením se tlačila s vozíky před Aldi zhruba dvacítka lidí, převážně domácích. Pět minut před otevřením bylo před dveřmi už hodně husto, čekajících zákazníků už bylo přes 40, a to bez ohledu na větrné ráno.
Úderem osmé zaplavili prodejnu a strkajíce se jeden přes druhého se snažili vpravit do nákupních vozíků objemné zahradní židle, stoly, dále slunečníky i podložky na zahradní lehátka, židle a podsedáky. Ti, kteří se nedostali ´ke zdroji´, alespoň vybírali z drátěných košíků krycí plachty na zahradní nábytek.
Necelých deset minut po osmé už bylo po židlích, papírové kartony – předtím plné zmíněných podložek – byly téměř prázdné a později příchozí zákazníci paběrkovali to, co na ně po úvodním návalu zbylo. „Přijela jsem přes Všeruby pro podložky a podsedáky na židličky. Že je budou mít zlevněné, jsem se dozvěděla z internetu. Jsou minimálně o polovinu levnější než u nás,“ řekla nám paní Hana z Klatov, která trpělivě čekala, až se dostane ke kýženému zboží. Měla štěstí, prodavačka přivezla další várku.
„Jezdíme sem dělat velký nákup. Kupujeme tu cereálie, protože u nás takové nejsou, dále například máslo a toaletní papír, mohla bych jmenovat další a další věci,“ dodala.
Oslovili jsme i další českou nakupující. „Chodíme sem nakupovat často, dnes jsme vyrazili cíleně pro slunečníky a další věci, vyjdou o hodně levněji než u nás,“ prozradila na dotaz Deníku Zuzana Hrůzová ze Kdyně.
„Manžel je tady zaměstnaný, takže tu nakupujeme téměř všechno – mléko, vajíčka, máslo, sýry, salámy, prakticky všechny potraviny, protože jsou kvalitnější než u nás,“ doplnila Hrůzová.
Jak je to v jiných furthských obchodech
Zda je situace obdobná i jinde, jsme se vydali zjistit do prodejny Netto. Žena z Čech právě vybírala obarvená vajíčka.
„Vypadají moc pěkně, jsou hezká a levná, nemusím se s nimi doma dělat. Mám je vyzkoušená, jsou dobře uvařená a chutnají nám,“ prohlásila paní Anna z Horšovského Týna.
Hned vedle barevných vajec byla vystavena čerstvá velikosti M, pro našince 10 kusů za neuvěřitelnou cenu 99 centů (cca 25 Kč), dále pak velkých vajec L – 6ks/0,89 eura. Akční nabídka přinášela půlkilový sýr Brie za našich 75 Kč, dvě čtvrtkilová másla za necelých 65 Kč, kilo obalených předsmažených řízků za 150 korun či 600 gramů Ramy za necelých 25 Kč. Zajímavou cenu měl také modrý mák, 1/4 kg za 40 centů.
„Češi u nás hodně nakupují. Momentálně vajíčka, Ramu, čokolády, olej, jogurty, většinou to, co je v nabídce slev,“ odpověděla nám u pokladny hezky česky s úsměvem Ludmila Hahn.
„Žiji tu třináct let, původně jsem z Horšovského Týna a většinou poznám, když přijdou Češi. Začnu na ně mluvit česky, bývají mile překvapení a těší je to,“ dodala pokladní.
Nakupující Čechy jsme zastihli i v prodejně Lidl.
„Jezdíme sem nakupovat dvakrát do měsíce. Ženské mají vždy připravený seznam, kupujeme tady například sýry, jogurty, na vajíčka máme zdroj doma,“ smál se naší otázce pan Jiří z Domažlic.
„Jezdíme sem řadu let, řekl bych, že je tady kvalitnější zboží, méně lidí a slušné jednání. Odtud ještě pojedeme nakupovat do Penny a Edeky, ženské už jdou najisto,“ dodal.
„Jsem moc spokojená s německým zbožím, jezdím sem nakupovat od doby, co se otevřely hranice. Vajíčkománie u nás je katastrofální, Češi tady teď nakupují kvanta vajec,“řekla nám Domažličanka Jaroslava Lukášová s tím, že ona vajíčka nekupuje, má je z vlastního chovu.
„Jezdím sem nakupovat a nejvíce kupuji potraviny, hlavně základní. Je to tu každopádně lacinější, ale navíc je tady úplně jiná kvalita. Zboží tady a u nás, ač je napohled stejné, je rozdělené pro západní a východní trhy,“ pan Jaroslav z Babylonu s tím, že na vzdálenost je to do Furthu stejné jako do Domažlic.
Brambory doslova za pakatel
Ve furthských prodejnách není problém natrefit na našince. V prodejně Fundgrube, jejíž leták mají čtenáři v sobotním Deníku, jsme v ´českém vozíku´ objevili dokonce brambory. „Jsou tu levné, dnes 5 kg za 89 centů, kupujeme tu řadu zboží, je i kvalitnější,“ přiznala paní Hana z Mlýnečku.
Na její slova přikyvovala i paní Hanka z Maxova: „Nakupuji tu každý týden. Důvodem je hlavně kvalita. Vozím si nejen jídlo, ale i drogerii, boty a oblečení, hlavně pro děti.“
Malá ´exkurze´ ve Furthu nás utvrdila v tom, že Čechů nakupujících u sousedů není až tak zanedbatelné množství. Otázkou je, proč tomu tak musí být, proč stejně laciné zboží nelze koupit běžně také v českých obchodech.
