Z mouky, vajec, cukru, různých polev a barevné marcipánové hmoty dokáže udělat dorty a figurky, které jsou přesnou kopií hraček, modelů či pohádkových postaviček.

„O tvarované dorty, kterým říkáme 3D, je veliký zájem. Většinou jsou ozdobené marcipánovou figurkou, která je na celém dortu to nejpracnější," pokračuje Johánková s tím, že 3D dorty jsou velmi  oblíbenými dárky i mezi dospělými.
Dortem ve tvaru dresu z Ivetiny dílny byl obdarován i hokejista Martin Straka a k pětačtyřicátým narozeninám vytvořila objednaný dort ve tvaru Partičky i pro Richarda Genzera.

Iveta začala s pečením tvarovaných dortů před pěti lety a po večerech doma v kuchyni. Letos si splnila svůj sen,  ze stodoly vybudovala malou výrobnu a pečením sladkých zázraků se začala i živit. Kdy se jí investice vrátí a zda vůbec, ji příliš netíží, protože dělá práci, která je jejím velkým koníčkem.

Ke své práci potřebuje velkou fantazii, různé náčiní a hlavně internet.
„Když za mnou přijdou lidé s tím,  že chtějí pro své děti dort s Krtečkem nebo třeba Spider–Manem, najdu si na internetu, jak postavička přesně vypadá, a podle obrázku figurku z marcipánu vytvořím. Pak musím ještě vymyslet, jaký pod ni upeču dort. U Krtečka je to jasné. Dort musí vypadat jako rozkvetlá louka s krtinou, na kterou posadím figurku Krtečka, ale co takový Spider–Mann? Někdy je to opravdu oříšek, ale to je právě to, co mě baví," vysvětluje cukrářka.

Aby tato sladká dílka, která mnohdy váží i dvacet kilogramů, byla přesně podle cukrářčiny představy, vyžaduje několik dní.

„Nejdříve musím upéct těsto a pak ho poskládat do žádaného tvaru, promazat náplní a nechat ho pořádně ztuhnout. Je těžké dokončit podobné dorty během jednoho dne," říká Johánková s tím, že největší práci a přemýšlení jí dal dort ve tvaru rodinného domku, který vytvářela podle stavebního nákresu.

„Nějak jsem to popletla a když jsem zasazovala okna do jednotlivých místností, zjistila jsem, že mi to nějak nepasuje. Vytvořila jsem totiž dům do L a on byl vlastně do T," směje se Iveta.

Dělala jsem toho hodně, například divočáka, účetní knihu, kabelky, ale modelovala jsem i miminko podle staré fotografie nebo třeba závodního trabanta.  I když se téma pro dort mnohdy opakuje, nikdy ho nedokážu udělat úplně stejný," dodává Johánková.

Její dcerky jí zatím v dílně pomáhat nesmějí, ale už dnes, v šesti a deseti letech, jsou rozhodnuté, že půjdou ve šlépějích své maminky a budou také cukrářkami.