Do města vyrazila například Jarmila Nováková, která si chtěla vybrat boty. „Už nutně potřebuji nějaké na jaro. Přes internet si je netroufnu vybrat, protože mám širokou nohu. Snad dneska něco pořídím,“ doufala žena a směřovala přitom do nedalekého obuvnictví. Spolumajitelka obchodu Jiřina Jeřábková mluvila podobně. „Když máte atypická chodidla, musíte si boty vyzkoušet, jestli vám sednou,“ řekla.

Do obchodu v pondělí dopoledne přicházel jeden zákazník za druhým. „Byla to dlouhá doba, co jsme měli zavřeno. My musíme objednávat zboží tři čtvrtě roku dopředu a taky ho zaplatit. Modlila jsem se, abychom všechno splatili a neměli dluhy,“ přiznala Jeřábková, která pracuje v obchodě s manželem.

Pokud se situace zopakuje, už pro ně bude likvidační. Stejně hovořila Božena Rubášová. Její dcera provozuje v Domažlicích obchod s tuzemským oblečením Cindy Kon, ona v něm prodává. „Další vlnu už asi nepřežijeme. To, co vláda udělala malým obchodníkům, je nehoráznost,“ myslí si. V uplynulých měsících zákazníkům vycházela vstříc a nechala je kabáty, šaty a další věci doma vyzkoušet. Až potom si zboží buď koupili, nebo vrátili.

Desítky lidí dorazily i do knihkupectví Lidmily Haasové. „Když jsem nemohla prodávat, se Zdeňkem Zrůstem jsme pracovali na chodském kalendáři, který se stal trhákem. Dost lidí si ho objednalo. Už jsem se na otevření moc těšila. Díky kompenzacím se dalo období přežít, ale snad už epidemie skončí,“ přeje si.