Mladí lidé si v oceněné kavárně dávají rande. Turka jim tam ale nenabídnou

Zbývalo pro ni najít vhodné místo. Nakonec se našlo v ulici Bedřicha Smetany na rohu plzeňského náměstí Republiky. Místo dalo název i jejich kavárničce. Kafe Smetanka. Od začátku měli jasno, budou nabízet výběrovou kávu, kterou v té době v Plzni nikdo nevařil. A k ní budou péci vlastní sladké zákusky.

„Chtěli jsme dělat nejlepší kávu, jakou umíme. A vzdělávat lidi, aby nepili turky a naučili se pít naši výběrovou kávu. A to platí i dnes. Pokud si někdo u nás přeje turka, nabídneme mu raději americano. A naše káva se na tureckou ani nehodí,“ vysvětluje Zuzana.

Začátky ale nebyly jednoduché, překážky překonávali postupně. „Hned na počátku, v březnu 2018, nám zamrzla voda, takže jsme museli počkat, až mráz poleví, abychom mohli vůbec otevřít. A na toalety jsme museli chodit do patra do tehdejšího kasína,“ vzpomíná Zuzana. Půjčili si kávovar, nakoupili použité lednice a palačinkovač z druhé ruky a zkoušeli péct různé druhy těst. Na jiné pečení tam nebyl prostor.

Pizza nad zlato. Příběh Rudiho z Kosova připomíná pohádku

Kavárničku v centru města si ale Plzeňané brzy oblíbili. Kromě dobré kávy je tam přilákaly i tématické hudební a ochutnávkové akce, ke kterým Zuzanu s Pavlem inspirovaly jejich dovolené v zahraničí. Odehrál se tam například Španělský, Mexický, Portugalský nebo Balkánský večer. „Na ten si dobře pamatuju, byl opravdu balkánský, protože se tam jeden chlapík serval tak, že musela přijet zásahovka,“ směje se dnes Zuzana.

Ale slibný rozjezd vysněné kavárničky po dvou letech skončil. Pronajímatel jim neobnovil smlouvu a oni dodnes neví proč. A nastalo nové hledání. Opět zasáhla náhoda. Zahlédli inzerát na možnost pronájmu domku na náměstí Milady Horákové. Tam, kde byl dříve farmářský obchod a uzeniny a ještě dříve veřejné záchodky. Přihlásili se, a se svým projektem na oživení místa a jeho okolí uspěli.

Objekt však pro potřeboval nutný zásah architektů, kteří navrhli projekt úpravy interiéru i venkovního prostoru s terasou. Ovšem na jeho realizaci chyběly peníze. „Pomohl nám nakonec vstřícný přístup města a podmínky, které nám umožnily kavárnu otevřít,“ říká Zuzana. Sama už nepeče, stará se o faktury, objednávky, sociální sítě, sestavuje menu, přeceňuje sortiment. Ten už je nyní mnohem bohatší, než na původní adrese. Čtyři cukráři zde připravují skvělé dezerty, jejichž chutě se mění podle ročního období a dostupnosti ovoce. Jen té administrativy by prý mohlo být méně. „Například jen kvůli hygieně musíme mít sedm dřezů – třeba na nádobí od lidí, na černé nádobí, na ovoce, na vejce, na maso atd.,“ vypočítává Zuzana.

Projekt nové kavárničky zasazené do zeleně kopce Homolka dokonce získal ocenění v soutěži Stavba roku Plzeňského kraje 2021. Především za to, jak oživil prostor parku a lesoparku Homolka zdařilou přeměnou nevyužívaného objektu ze 70. let 20. století ve vyhledávanou kavárnu.

Firma vyrábí designový nábytek. Dostala se až do kanceláří firem zvučných jmen

„A víte, že se Homolka mohla objevit i v názvu naší kavárničky? Původně jsme uvažovali, že by jsme se jmenovali Kafe Homolka, ale nakonec jsme zůstali u původního názvu, už kvůli lidem,“ prozrazuje Zuzana. I sem si lidé cestu rychle našli. Jen se změnila jejich skladba. „Dopoledne tu máme většinou maminky s dětmi, tatínkové nebo celé rodiny se přidávají odpoledne,“ směje se Zuzana a dodává: „A večer si mladí lidé u nás dávají rande.“

A jestli by se Zuzana do takového podnikání pustila znovu? „Někdy říkám, že asi ne. Ale nemyslím to vážně. Naši kavárničku už beru jako svoje druhé dítě,“ odpovídá a rozhlíží se spokojeně kolem sebe.