Krajští zastupitelé v pondělí rozhodli o zrušení Školního statku v Horšově a jeho převedení na Střední odbornou školu a Střední odborné učiliště Horšovský Týn.

Hlavním důvodem je podle vedení kraje to, že je statek zastaralý a nevhodný pro vzdělávání mladých lidí v zemědělských oborech. Opozice tvrdí, že za rozhodnutím zřejmě stojí soukromé zájmy zemědělské společnosti.

Školní statek v Horšově má dlouholetou tradici, funguje již od roku 1946, v současnosti například dodává mléko do bavorské mlékárny v Chamu. Statek patří Plzeňskému kraji, hospodaří samostatně v živočišné a rostlinné výrobě a umožňuje praxi pro studenty zmíněné SOŠ a SOU H. Týn.

Škola si však v areálu statku vybudovala svůj vlastní penzion a samostatný Malý hospodářský dvůr, na kterém si mohou žáci hospodařit sami.

„Ke zrušení Školního statku Horšov došlo z toho důvodu, že neplnil funkci, pro kterou byl zřízen," řekl krajský radní Jiří Struček (ČSSD) s tím, že na prvním místě má být výuka žáků. „V současné době ve statku nevykonává praxi žádný žák. Žáci 1. ročníku chodí do svého Malého hospodářského dvora, vyšší ročníky pak navštěvují velké, moderní zemědělské podniky v okrese. Technologie statku jsou zastaralé a pro výuku žáků naprosto nevyhovující," dodal s tím, že ve školním statku (rozdíl od Malého hospodářského dvora) chybí chov prasat a drobného zvířectva, živočišnou výrobu zde zastupuje pouze skot.

O zrušení statku se jednalo již v září loňského roku, ale proti záměru vystoupili krajští zastupitelé z řad ODS i starostů a návrh neprošel. Statek proto urychleně rozběhl pozastavenou výrobu, zasel na polích a očekával, že přežije alespoň další rok. Toto pondělí byl však návrh na zrušení statku projednáván znovu a schválen poměrem hlasů 27 ku 13.

Jednatel školního statku Václav Tureček je ze zrušení statku dle očekávání rozhořčen.

„Je to rozhodnutí politiků. Mermomocí to chtěli, tak to mají. Já už nemám chuť se o tom s nimi přít," říká jednatel, unavený nekonečnými spory o budoucnost statku. Oficiální vyjádření k tomu, co bude pro něj a ostatních šestnáct zaměstnanců následovat, ještě nedostal. „Školní statek jako organizace se prostě zlikviduje, zaměstnanci dostanou dvouměsíční výpověď a konec. Takhle jedná kraj. Nejsmutnější je, že i když něco může normálně fungovat, tak se to radši zlikviduje," dodává.

„Činnost statku se nijak nevyvíjela," oponuje Struček. „Nemůžeme říct, že by nepracoval dobře, fungoval ale jen jako zemědělský podnik a vydělané peníze investoval zase jen do provozu statku. Nebyl tam žádný rozvoj, aby žákům mohl ukázat nové vývojové programy, nové technologie v zemědělství, ztratil proto pro školu smysl. Udržovali jsme několik let zemědělský podnik, ale posláním kraje není zemědělská činnost, ale vzdělávací činnost pro žáky."

Škola by nyní pro svou činnost měla využít pouze kolem 30 hektarů pozemků statku, zbylých přibližně 400 hektarů nabídne kraj ve veřejné soutěži k propachtování.

Podle Stručka by pak peníze z pronájmu pozemků měly sloužit k opravě chátrajících budov (některých i památkově chráněných), které jsou velkou slabinou statku. „Ideálně bychom si představovali, že bychom na pachtovném získali 4 miliony korun," podotkl.

Opoziční ODS však tvrdí, že za likvidací statku stojí soukromé zájmy jisté zemědělské společnosti. Upozorňuje na podivné okolnosti chystané transakce, spěch při jejím schvalování a otazníky kolem budoucího využití lukrativních zemědělských pozemků.

„Pozemky získal kraj pro Školní statek v minulosti bezplatně, aby mohly sloužit studentům odborných škol v rámci jejich praxe. Stávající vedení kraje ale rozvoj školního statku nezajímal, neinvestovalo do něj ani korunu a nevyužilo ani možnost čerpat evropské dotace. Dnes kraj vydává zastaralé budovy paradoxně za jeden z důvodů, proč se chce školního statku zbavit. Je zřejmé, že jde o účelový argument. O tom, komu ve výsledku propachtování lukrativních pozemků prospěje, můžeme jako opozice pouze spekulovat," zdůvodnil odmítavé stanovisko předseda klubu zastupitelů ODS Vladislav Vilímec.

Hejtman Václav Šlajs (ČSSD) však jakékoli spojení s nějakou zemědělskou společností popírá.

„Naším jediným zájmem je zkvalitnit výukový proces, teď je to na úrovni 30. nebo 50. let. Netrápí nás zisk nebo mírná ztráta, ale to, že se teď mladá generace učí v nedůstojných podmínkách," říká hejtman.

Proti zrušení statku se vyjádřil i krajský zastupitel a bývalý starosta Horšovského Týna Josef Holeček (ODS):

„Vedení kraje chystá transakci bez smysluplného zdůvodnění, navíc nikdo veřejně neřekl, kolik bude útlum stávajícího provozu statku stát. Školní statek má v Horšovském Týnu tradici, dává práci dvěma desítkám lidí a v minulosti se proti jeho rušení vyslovilo vedení města i zdejší občané. Postup ČSSD a komunistů proto považuji minimálně za necitlivý."

Václav Švarc, ředitel Střední odborné školy a Středního odborného učiliště H. Týn, připomenul, že právě kvůli škole byl statek před sedmdesáti lety zřízen.

„Před lety vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pokyny, jak má vypadat školní statek. My máme dvanáct kategorií hospodářských zvířat, školní statek má jen jednu – skot. Donedávna jsme to řešili tak, že jsme jezdili po okrese a sháněli ovce a kozy, než jsme si pořídili vlastní malý statek," dodává zastánce názoru, že o školní hospodářství by se neměli starat zaměstnanci, ale sami žáci.