Pravda, kde jinde očekávat obsluhu v chodském kroji, než v Chodské chalupě na Hrádku u Újezda. Přesto mě slečna v kroji s jídelním lístkem v ruce a vlídným úsměvem na tváři překvapila. A příjemně…
Na Hrádku jsem nebyl od dob školních výletů a na svoji obhajobu uvádím, že později vlastně ani moc důvodů k návštěvě nebylo. Až od poloviny letošního srpna, kdy byla znovuotevřena Chodská chalupa, restaurace, kvůli níž jsem se na kopec s opravenou sochou nejslavnějšího Choda, Jana Sladkého Koziny, znovu vypravil.
Kromě příjemné obsluhy mě na nové terase zrenovované restaurace s oku lahodícím výhledem do kraje přivítal muž, jež to všechno má na svědomí. Od něj jsem se dozvěděl, že Chodská chalupa patřila kdysi Interhotelům Karlovy Vary. Po revoluci ji zkoušeli provozovat různí podnikavci. „Postupně to tu začalo upadat a od roku 2003 byl areál k mání. Bylo mi jasné, že když to tu nevezme někdo místní, už nikdy to nezíská někdejší úroveň a věhlas,“ vzpomíná Václav Hrbáček.
Hrádek s Chodskou chalupou je pro rodáka z Radonic srdeční záležitost. A narozdíl od jiných to dokládá nejen slovy, ale i činy. Třeba citlivým přístupem při opravě objektu a přilehlého rekreačního areálu.
„Jsme z Chodska, proto jsme chtěli pro zdejší kraj zachovat něco hezkého. Provoz takového zařízení asi nikdy nebude extra výdělečný a bez dalších podnikatelských aktivit by jej provozovat asi vůbec nešlo. Se společníkem Lubomírem Haisem to ale považujeme za jakousi image naší firmy,“ vysvětluje jedenapadesátiletý podnikatel se stavebninami a nákladní autodopravou.
Oprava Chodské chalupy začala v roce 2008. A jednoduchá nebyla. Objekt byl vybudován s pomocí učňů náhradou za původní turistickou chatu v éře akcí Z v roce 1975. Od té doby se do větších oprav nikdy neinvestovalo. Novým majitelům se sice nepovedlo zachovat původní šindel na střeše, který musela nahradit taška, ale zachránili chloubu Chodské chalupy, dřevěné konstrukce. A to i přesto, že jejich špatný stav je nutil zvážit, zda místo náročného ´oživování´ původních trámů, pracnému broušení a čištění ´let´, nebude snazší je vyměnit. Nakonec zvítězila snaha o zachování původních prvků. „Museli jsme to tu kompletně zateplit, aby byl možný celoroční provoz. Dříve tu býval poslední akcí Silvestr a pak se tu otevíralo až na jaře, protože přes zimu se to tady nedalo vytopit,“ přibližuje Hrbáček.
Kromě restaurace s novým dětským koutkem, a už v úvodu zmíněnou rozlehlou terasou, na kterou se do budoucna vejde ještě zimní zahrada, došlo také na šestici chatek pro turisty, kteří na Hrádek přijedou s úmyslem se tady ubytovat. Ukonejšeni ´božským klidem´ si zde mohou vychutnat v dnešní uspěchané době luxus – zaspat a posnídat třeba až v jedenáct dopoledne. Každá z chatek s šesti lůžky má nejen nový nábytek a obložení, ale také dnešní době odpovídající sociální zařízení, malý obývací pokoj v přízemí a v patře dvě ložnice.
Chodská chalupa se od otevření těší zájmu nejen ze strany obyvatel Chodska, kteří sem jezdívají na oběd, ale slaví zde také svatby, narozeniny a podobně. Hrádek je rovněž cílem ´přespolních´ výletníků, kteří kromě vkusně obnoveného interiéru obdivují ještě jedno. Um šéfkuchaře Dušana Karolyiho. Ten devět let vedl kuchyni jednoho z podniků ve Folmavě. Nyní kvůli jídelnímu lístku s tradičními jídly oprášil recepty našich babiček.
Na požádání vám samozřejmě připraví cokoli, a k jeho „majstrštychům“ prý patří pstruh, ale hlavní menu tvoří tradiční česká a chodská jídla. „Základní surovinou zdejšího kraje vždy byly brambory. I když hranolky jsme hlavně kvůli dětem našich hostů zachovali, krokety u nás nehledejte. Když brambory, tak pro čne tradiční štouchané, když vývar, tak poctivý, bez náhražek a chemie,“ vzkazuje usměvavý muž ze svého ´království´. I když by si jej asi zasloužil, řád ze známé filmové pohádky v jeho kuchyni nevisí. Ale není větší poctou pochvala, kterou na jeho adresu pronesla šedesátiletá návštěvnice? Ta po spořádání porce svíčkové prohlásila: „Vaše kuchařka se může vdávat!“ Denní menu kromě tradic reflektuje také roční období, takže když dozrávají jahody, buďte si jisti, že je určitě na jídelním lístku v nějaké podobě najdete.
Aby Chodská chalupa, která je otevřena denně od 11.00 do 22.00 hodin, dostála svého jména, budou v ní pořádat pravidelné večery věnované folkloru, písničkám a ´poudačkám´ v podání dudáckých kapel, klenotů zdejšího kraje. Na své si přijdou i mladší ročníky, pro něž majitelé připravují degustační večery. Pro návštěvníky těchto akcí budou jistě vítaným servisem ´chodské želvičky´, kterými zajistí přepravu vás i vašeho vozu domů.
Na Hrádku chystají ještě mnohá další překvapení. Na jejich naplnění ponechme novým majitelům ještě nějaký čas…