Obyvatelé dvou malých obcí nedaleko Domažlic měli štěstí. Prodejny u nich nebyly zrušeny jako jinde, třebaže právě nevolické to na podzim hrozilo.
„Přišel za mnou starosta Nevolic Josef Velek a nabídl mi, zda bych ke strážské prodejně nechtěla ještě tu jejich,“ říká Marie Vaňková, u které Strážští nakupují už 13 let. Vzala si čas na rozmyšlenou aby mohla skloubit otevírací dobu v obou krámcích.
„Nakonec jsem na nabídku kývla. Ve Stráži jsem v pondělí, středu a pátek do 16,30, v Nevolicích v úterý a čtvrtek do 15.30 hodin. Obě prodejny mají otevřeno i v sobotu, kdy za mne ve Stráži zaskakuje manžel,“ vypočítává Vaňková a dodává, že lidé v obou obcích mají v prodejně čerstvý chléb, rohlíky i sladké pečivo. Mléko objednává trvanlivé, na které si prý už zákazníci u nás zvykli.
Prodejny v sousedních obcích pod jedním velením mají i své výhody. „Teď, když mám dvě prodejny, si mohu dovolit vzít i zboží, u kterého se musí odebrat originální balení. Část prodám v Nevolicích, část ve Stráži. Rychle kazitelné zboží převážím, tím se rychleji prodá a lidé je mají vždy čerstvé,“ vysvětluje s tím, že na vesnicích se toho tolik neprodá.
Chtěla by raději prodávat ve městě? „Takhle je to lepší. Lidé se tu znají, jdou více dohromady a i prodavačka je ´jejich´,“ míní Vaňková.
Co vesnice, to prý jiné chutě. V každé má vysledované zboží, které se více prodává. Se svými zákazníky tráví většinu dne. Jak stíhá péči o rodinu? „Mám tři děti ve věku od 22 do 28 let. Dokáží se o sebe postarat. S malými dětmi by něco takového provozovat ani nešlo. Problém ale vidím v supermarketech, ty nás zahubí,“ zakončuje.