Podle spánkové laboratoře Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) lidé stráví ve spánku až jednu třetinu života. Spánek patří mezi základní lidské potřeby stejně jako jídlo a pití a zásadně ovlivňuje celkové zdraví člověka. S krátkodobou poruchou spánku se alespoň jedenkrát za život setkal skoro každý, chronicky jí trpí 15 až 30 procent populace.

Aby saunování mělo potřebný efekt, je důležitá pravidelnost.
Jak a proč začít se saunováním

Nejvíce by měli spát novorozenci, nějakých 14 až 17 hodin denně, pak se ovšem potřeba spánku zkracuje, takže dospělému člověku stačí sedm až devět hodin, když nemluvíme o nespavcích. Mezi savci předčí člověka v době, kterou prospí, hned několik tvorů. Třeba taková koala spí až 18 hodin denně. A je s podivem, v jaké kondici je lev, když vezmeme v úvahu, že za den prospí 16 hodin a navíc, když zrovna neloví, tak odpočívá. Vačice, pásovci nebo lenochodi také patří k živočichům, kteří většinu života prospí. Uvádí se dokonce, že až 80 procent.

A co nedá spát nám lidem? Když pomineme hluk, mohou to být třeba psychické problémy, stres, ale i prostá potřeba jít se vyčůrat. Postrachem ložnic a častý důvod partnerských hádek je i chrápání. To bohužel patří mezi časté problémy mužů i žen a týká se stále větší části populace. Odborníci uvádějí, že jím trpí až 40 procent mužů a ve středním a starším věku postihuje i poměrně významné procento žen.

Pozor na apnoický syndrom

„Běžné pravidelné chrápání bez pauz je problémem spíše pro ty, kteří ho musí poslouchat, a často může vést například k oddělení ložnic. Pozor by si ale měli dát ti, kteří chrápou nepravidelně. Takzvaný apnoický syndrom, který se vyskytuje asi u čtyř procent populace, představuje závažný zdravotní problém. U apnoika je chrápání nepravidelné a často přerušované. Dochází k zástavám dechu, které způsobují, že je spánek neosvěžující a v důsledku toho je typickým příznakem například zvýšená denní únava,“ říká MUDr. Jan Kastner.

Diagnostikou spánkové apnoe se zabývají spánková centra a spánkové laboratoře, kde specialisté vyhodnotí vaše příznaky a doporučí léčbu. Takové zařízení se nachází třeba právě ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Tamní spánkové laboratoře patří k nejmodernějším nejenom v České republice, ale rovněž v Evropě. Měsíčně je v nich vyšetřeno přes 60 pacientů v průběhu jednodenní hospitalizace, a kromě diagnostiky spánkové apnoe, pomáhají ve výzkumu vlivu poruch spánku na vznik a rozvoj kardiovaskulárních onemocnění.

Zeleninový koláč.
Cuketa umí chuťové divy

Tipy pro lepší spaní

  • Asi 4–6 hodin před ulehnutí není vhodné pít kávu, černý či zelený čaj, kolu nebo různé energetické nápoje. Stejně tak není vhodné pití alkoholu, který zhoršuje kvalitu spánku.
  • Vhodné je vynechat večer těžká jídla, poslední jídlo by mělo být 3-4 hodiny před tím, než jdete do postele.
  • Večer bychom neměli řešit důležité věci, které nás mohou rozrušit.
  • Lehká procházka po večeři může zlepšit spánek, naopak větší fyzická aktivita před ulehnutím (3-4 hodiny) již může spánek narušit.
  • Vhodné je taktéž nekouřit, zvláště pak před usnutím a v době nočních probuzení.
  • Postel i ložnice by měly sloužit pouze ke spánku a pohlavnímu životu.
  • V místnosti na spaní je vhodné minimalizovat hluk a světlo, také je vhodné usínat při teplotě 18–20 °C.
  • Chodit spát a vstávat bychom měli každý den (i o víkendu) přibližně ve stejnou dobu.
  • V posteli bychom neměli trávit zbytečnou dobu navíc, postel slouží ke spaní, a ne k přemýšlení či převalování.

Zdroj: FNUSA-ICRC

Zvláštnosti a rekordy

*
Lidé trpící hypnofobií se spánku bojí, protože by mohli ve spaní umřít.

* Čínští vědci totiž při svém výzkumu mezi 30 tisíci lidmi zjistili, že spánek delší než devět hodin denně zvyšuje riziko mrtvice o 23 procent. Toho, kdo si dopřává odpoledního šlofíka delšího než 90 minut, postihne cévní mozková příhoda s pravděpodobností vyšší o 25 procent. A pokud podle odborníků zkombinujete dlouhý spánek s nadměrným odpoledním odpočinkem, riziko mrtvice je u vás vyšší dokonce o 85 procent.

* Strachem z mrtvice nebo ze spánku možná trpěl i Američan Randy Gardner, který v roce 1965 nespal 11 dní a dostal se díky tomu i do Guinessových světových rekordů.