Sezona jim z dobře známých důvodů stejně jako ostatním kolektivním sportům předčasně skončila. Jak se staví k mimořádné situaci? Co prozradili o jejich dobře namazaném stroji zástupci družstva Volejbal Domažlice, známém také jako Vestex?

Mužský A tým obsadil v druholigové soutěži bronzovou příčku a vyzpovídali jsme ty nejpovolanější. Vedoucího družstva Jana Giebla a hrajícího trenéra Ondřeje Kupilíka. Pohled na aktuální období, ale i chemii v týmu přidá i jedna z nejmladších členek družstva žen Kateřina Váchalová a její dvě zkušené spoluhráčky Kateřina Ledvinová a vedoucí „babince“ Aneta Volfíková.

Jako tým to umíte rozjet nejen na palubovce, ale i mimo ni. Kde se ve Vás bere taková soudržnost?

Aneta Volfíková: Nás spojuje jedna věc a to láska k volejbalu. Naše „zdravé jádro“ týmu bylo vytvořeno před více než 10 lety na soustředěních na Babyloně.

Kateřina Ledvinová: Funguje mezi námi jakási „chemie“, která je dána tím, že se známe dlouho a trávíme spolu poměrně dost času.

Ondřej Kupilík: Zásadní je to, že všichni máme vazby na Domažlicko a okolí. Celé Chodsko má zvláštní auru. Všichni to tady máme rádi. Jsme hrdí na to, odkud jsme a že slávu našeho regionu šíříme i tím naším „pinkáním“.

Otevření odběrného místa v Domažlicích.
V Domažlicích odebrali během prvního dne vzorky od 24 osob

Co říkáte na rozhodnutí o předčasném konci sezony?

Kateřina Váchalová: Zrušení soutěží nás mrzí, ale v současné situaci je to jediné a rozumné řešení.

OK: Nejdříve to vypadalo, že se bude hrát bez diváků. Se zhoršenou situací s šířením nákazy bylo jasné, jak to dopadne. Volejbal je teď vedlejší a hlavní je pro všechny z nás zdravotní stav.

Jak se cítí nekorunované královny přeboru?

AV: Oficiální vyjádření ještě nepadlo. Když soutěže skončí v aktuálním stavu, tak to bude obrovský úspěch s hořkou tečkou. Určitě rády zabojujeme v případné kvalifikaci o 2.ligu, což by se stalo prvně v historii místního ženského volejbalu.

KL: Už po první části sezony pro nás první pozice byla překvapením. Trochu mě mrzí, že jsme nemohly dohrát dva klíčové duely.

Ženy, co říkáte na nový zápasový háv?

KV: Materiál je příjemný. Ale osobně mi chvíli trvalo zvyknout si na výraznou zelenou barvu. Rozptylovalo mě to.

AV: Na nové dresy už jsme čekaly jako na smilování, protože staré černé už se na nás pomalu rozpadávaly. Design i materiál jsou podle mě velmi povedené a doufám, že nám to v nich sluší.

KL: Za nové dresy jsme samozřejmě rády, někomu sedí více, někomu méně, ale to je úděl ženského těla.

Konečná bronzová příčka odpovídá možnostem mužského A – týmu?

Jan Giebl: Objektivně nutno říct, že Příbram a Plzeň letos byly lepší. Třetí místo je i tak velkým úspěchem domažlického volejbalu. Dohromady se skvělou sezonou žen, kdy mají našlápnuto na vítězství v krajském přeboru, tvrdím, že je ve více než čtyřicetileté klubové historii vůbec ta nejúspěšnější.

OK: Já jsem vždycky na začátku každé sezony nejvíc nervózní z toho, aby se nespadlo, všechno ostatní je bonus. Myslím, že máme na druhou ligu celkem silný, vyrovnaný a zkušený tým. Plzeň za celou sezonu zaváhala jen jednou, v zápasech s námi, kdy jsme byli v laufu. Ale jinak byla suverénní a triumf si zaslouží. A příbramské béčko je plné mladých kluků s velkou budoucností, navíc mají pendlující borce z extraligy, takže naše umístění je cenné.

Jste již v offseason módu nebo vedoucí či trenéři rozdali tréninkové plány?

AV: Jako vedoucí žádným individuálním plánem holky netrápím, nejsme profesionálové. Někdo si zacvičí doma, někdo si užije volna.

KL: Tréninkový plán – co to je? Některé holky se ze situace doslova staví na hlavu (nejspíše se jedná o jógu), jiné tráví čas procházkami.

JG: To mají dělat trenéři. Ti neposlali nic, takže zatím volno.

OK: Teď to zatím neřešíme. Obvykle po sezoně byl volnější duben a těšíme se na setkání na antuce a na písku.

Bělská pětka už musela být letos v plánovaném termínu zrušena.
Po Bělské pětce je v ohrožení i Běh Koutem

Zavřená restaurační zařízení a haly jsou problémem. Jak spolu nyní komunikujete?

KV: Komunikujeme spolu přes sociální sítě, dodržujeme karanténu a zatím se neplánujeme sejít.

AV: Určitě přes Messenger, kde si v naší skupině posíláme vtípky či fotky z každodenního programu.

KL: Než vešla v platnost karanténa pro celou ČR, tak jsme s holkami podnikly například túru po Chodsku. Teď převažuje elektronická komunikace.

OK: My si od sebe po sezoně rádi odpočineme. Máme konverzaci na Facebooku, ale nijak intenzivní to není.

Kdy rozehrajete další volejbalovou show?

KV: V plánu bylo připravit venkovní hřiště, ale i to padlo. Divákům můžeme show slíbit až v příští sezoně.

AV: Tipuji, že naše nejbližší show se odehraje na tanečním parketu. Jinak věřím, že situace umožní odehrát alespoň antukovou soutěž. A v létě na beach.

JG: Snad se situace do léta zlepší a vyměníme obýváky za antuku nebo beach.

Největší vtipálek týmu?

KV: Vyzdvihla bych trojici Kačka Ledvinová, Barča Kupilíková a naše nová posila Míša Polívková. V týmu chlapů jednoznačně Ondřej Mazanec, což soudím dle pravidelného sledování jeho Instagramu.

AV: Káťa Ledvinová, protože sypacích hlášek má stále plný rukáv a obzvlášť z vyprávění jejich každodenních příhod už mě kolikrát smíchy bolelo břicho.

JG: Asi Mazany, Kdo využívá sociální sítě, doporučuji přidat si ho do kontaktu na Messengeru a podívat se na gif tancujícího banánu s Mázovo hlavou.

OK: Nikdo nezkazí žádnou srandu, ale Ondra Mazanec nám naši konverzaci zahlcuje různými videi, kolážemi a gify. Je to také král zvířecích převleků.

Označíte největšího kapelníka družstva mužů?

KV: Je těžké vybrat jednoho. Tři kytaristé co se navzájem skvěle doplňují jsou Kubalís, Gibi a Ondra Kupi.

AV: Zmíněná hudebně nadaná trojice to umí pěkně rozjet. Nejraději pořádají koncerty v oblíbené hospodě Hubertus, která se mnohdy otřásá v základech.

KL: Hlavním kapelníkem družstva mužů je Tomáš Kubal alias Honza Nedvěd, který s Gibim a Kupim dokáží rozvlnit boky nejedné bohyně a rozezpívat hrdla všech přítomných žen.

Lidé ze Šumavy se bojí, že přijedou chataři, chalupáři a turisté, zejména z Prahy, a přivezou nebezpečný virus. Takto vypadalo ve čtvrtek parkoviště v Modravě.
Pražáci, nejezděte, máme strach, žádají lidé chalupáře na Šumavě i jinde

Superstar mezi ženami?

JG: Zpěvačkou? Záleží podle písničky. Například, když se hraje song „Zamilovaný, nešťastná“, to zpívají všechny jako zlaté slavice.

OK: Mě se zdá, že všechny „vejou“ stejně. Ne, vážně zpívají dobře a rády, to je hlavní. Hudební večírky máme intenzivní, ale na velkou kvalitu si moc nehrajeme.

Nejen láska k volejbalu v kruzích Vestexu už vygradovala svatbou. Kolik jich máte na kontě a kdy se chystá další?

AV: Vyloženě volejbalové svatby byly již tři a vždy to byla párty do ranních hodin. Letos by se měl ženit Honza Ekstein.

KL: Loni na Hrádku to byla velká jízda. Případných adeptů na další veselku je více, tak se necháme překvapit, kdo z nich jako první sebere odvahu.

JG: Už jich pár bylo. Rád bych do toho nerad zabrušoval, abych z toho nemusel složitě vybrušovat.

OK: Já to mám již za sebou. Adepti by se našli. Uvidíme, kdy se rozhoupají.