Možná proto, že jste nominaci jela už rozzávoděná, že?
To oceňuju. Závodili jsme na začátku dubna v Lipsku a pak ve Špindlu. Byla jsem trošku rozježděnější, což byl od loňska posun, to jsem byla víc svázaná. Teď se mi jezdí pocitově docela slušně.

Vaše příprava proběhla podle plánu?
Letos jsem ji zvládla o stupínek líp. Loňská kombinace Afrika–Atény nebyla špatná, ale na Austrálii nic nemá. Tam se člověk vyjezdí daleko víc než jinde, místní kanál není tak strašlivě fyzicky náročný jako v Aténách. Dají se najezdit větší objemy. Těch šest týdnů, co jsme tam byli, mi hrozně moc prospělo.

Takže absolutní idyla?
Jen si tam těžko diktujete, co byste chtěli jezdit. Kanál je plný relativně malých skupin. Obecně si ale odtud odvezete vyježděnost. Před nominací musíte jen doladit a udržet si klidnou hlavu.

Ani na chviličku jste na podzim nezapochybovala, jestli do toho ještě chcete jít?
Ani ne. Nejhorší byl rok po olympiádě v Pekingu. Loni už to bylo o malinko lepší a letos zase o kousek. Přispělo k tomu i to, že bylo jasné, že pojedeme do Austrálie. Luba (syn Luboš) si to poprvé mohl dovolit. Je v páťáku a v letním semestru už má minimální docházku, tak jsme řekli: Jo, jedeme všichni.

Je těžší připravit tělo?
Do Austrálie jsem odjížděla s bolavým ramenem, měla zánět v oku a nateklé uzliny. Týden jsem tam byla v nervech, jestli jít k doktorovi, ale pak to odeznělo samo. Drobnosti jsou, ale ty zásadní věci jsou lepší. Byla jsem ze zimy i líp kondičně připravená. V porovnání s minulostí jsem se snažila víc věnovat kompenzačním cvikům, začala jsem třikrát týdně chodit na jógu, a navíc jsem si nějaké cviky dělala denně doma. I ty čtyři měsíce jógy s tím tělem udělaly leccos pozitivního. Navíc nám po návratu i na všech závodech relativně přálo počasí, i tohle přispěje k mé pohodě.

Vždycky jste chtěla končit, když byla u vody zima…
Já ten březen snášela čím dál hůř. Letos poprvé po návratu z Austrálie byla jen jedna chumelenice a pak to docela šlo. I když jsme v kontrastu s Austrálií trochu mrzli.

Je to tak, že už vám lidi přestali připomínat věk? Už vás berou, že sem prostě pořád patříte?
Okolo olympiády v Pekingu jsem byla za docela velkého exota, až mi to bylo nepříjemné. Chápu, že se to tu a tam vypíchne jako zvláštnost, ale jsou důležitější věci ve sportu než věk. Pak to poněkud pominulo, letos už mi to nikdo kdovíjak nepřipomíná.

Deblkanoisté Volf se Štěpánkem mají novou loď. Jak jste na tom vy?
Taky ji mám, jde o další vývojový typ od Petra Kautery. Otestovali jsme ji, líbila se nám a do Austrálie jsme ji dostali na poslední chvíli.

Ještě vás baví experimentovat?
Ano. Slalom se pojetím posouvá dopředu. Zkrácení lodí v prvních letech ještě reakci nepřineslo, ale teď už staví tratě jinak. Stavitelé zjistili, že nové lodě povolují ostřejší zatáčení a náročnější kombinace. Tomu se styl jízdy i lodě musí zase trochu přizpůsobit. Prostě je to pořád náročnější.

Také jste byla zvyklá na určité zažité pohyby…
…a naivně si myslela, že zkrácení lodě pro mě bude super výhoda. Ale ukázalo se, že ta léta, co byl mozek navyklý na čtyřmetrovou loď, jsem si některé věci najížděla zbytečně víc a některých se zbytečně bála. Pořád se učím využívat výhod zkrácené lodě.

Říkala jste, že o Londýně se budeme bavit až rok před olympiádou. A je to tady…
O Londýně se můžeme začít bavit možná na letošním mistrovství světa, až si v Bratislavě vyjedeme místo na Londýn. Úroveň máme relativně velmi dobrou, ale Bratislava je tak náročná voda, že se může stát i to, že závod všechny tři české holky zkazí.

Ale v hlavě už asi olympiádu máte, ne?
Přišel mi mail od jednoho fandy, který zaregistroval, že se už prodávají vstupenky na Londýn a ptal se mě, jestli si ji má koupit na vodní slalom, že mi chce jet fandit. Vysvětlila jsme mu, že jsou tři postupné cíle: postoupit z letošní české nominace, pak vybojovat na světovém šampionátu pro Česko olympijské místo a pak se na něj za rok na jaře z české nominace probojovat. Takže dva cíle zbývá překonat.

To takhle odepisujete fandům?
Byla jsem potěšená, že má zájem. Řekla jsem mu, že buď bude fandit mně nebo snad jiné české holce a ostatním.

Se synem už jste byla na mistrovství Evropy i světa. Zbývá olympiáda?
No to je paráda (smích). Ale nechme tomu čas. Budeme se oba snažit.

Na mistrovství světa v Praze 2013 pak půlka reprezentace skončí. Vtipkuje se, že vy vydržíte až do olympiády v Riu 2016…
Ne, to je teda vtipný. Asi ne.

Taky tedy skončíte v Praze?
Já ani nevím, jestli skončím v Praze. Mě neláká uvažovat o takových věcech nebo o plánování konkrétního závodu jako konce kariéry. Radši bych tiše odešla.

Dvojnásobné olympijské vítězce se to asi nemůže podařit…
Ale kdybych letos nenastoupila do nominace? Tak byste u toho posledního závodu kariéry nebyli…