Tak takhle úžasný start lyžařské sezony si Kateřina Razýmová nepředstavovala ani v těch nejrůžovějších snech. Světový pohár ve finské Ruce se jednou pro vždy zapsal do jejího dosavadního lyžařského životopisu velmi tučným písmem.

V závodě na 10 kilometrů klasickým způsobem totiž obsadila vynikající 5. místo a v nedělním stíhacím závodě na 10 kilometrů volnou technikou potvrdila příslušnost mezi světovou špičkou 9. místem. Ano, čtete správně! Na úvod zimy ukázala patriotka z Postřekova celému lyžařskému světu, že se s holkou ze vsi musí počítat.

Finsko je pro momentální českou lyžařskou jedničku zemí zaslíbenou. Potvrzuje to i její vítězství v kontrolním závodě v Ounasvaaře, které zaznamenala v polovině listopadu. Dosud nejlepší umístění (18. místo) mezi světovou elitou vybojovala také v „zemi tisíců jezer“, konkrétně v Lahti.

Naposledy na stupních vítězů český běžec nebo běžkyně na lyžích stanul v roce 2007 ve švédském Falunu, kdy stříbro vybojovala Kateřina Neumannová. Nezdolné bojovnici a usměvavé lyžařce z Chodska tentokrát na bronzovou příčku scházelo 2,4 sekundy, navíc na všech mezičasech na metách 1,2km, 3,1km, 6,2km a 8,1km se držela na medailových pozicích. O ty přišla až v závěrečné fázi, přesto porážku od hvězd jako Johaugová, Parmakoski, Nepryaeva a Bjornsen může brát jako výhru a výzvu do dalších bitev.

Sláva a vzpruha do další práce to není jen pro celý svaz českého běžeckého lyžování, ale i pro chodský region. Od olympijských her v německém Garmisch -Partenkirchenu, konaných v roce 1936 a účasti Jana Svatoše, se nikdo mezi absolutní elitu neprobojoval. Klobouk dolů, Kateřino. Servis hlásí nesmyslné mezičasy, slzy štěstí v cíli, smích a ohromná radost. To vše a mnohem více zažívala bezprostředně po projetí cíle Razýmová.

Kdy jste poprvé uvěřila, že hlášení realizačního týmu nejsou nesmysly, ale potvrzení top výkonu?

Uvědomila jsem si to asi až v cíli, kdy jsem se koukla na výsledkovou listinu. Nejela jsem ten závod s tím, že bych mohla bojovat o takové příčky. Proto se s tím ta hlava v průběhu závodu absolutně nedokázala sžít. Jela jsem ten závod v nějaké svojí bublině, do které jsem nepřipouštěla žádné senzační zprávy. Však kdo by to mu uvěřil, s mým doposud nejlepším 18. místem ve světovém poháru.

K čemu přirovnáváte skalp takových hvězd jako jsou Kallaová, Oestbergová a další holky, které respektujete?

Asi ke snu. Pořád si říkám, že to není možný, že tam musí být nějaký háček. Že třeba ty holky nejsou úplně dobře připravené nebo nevím. Prostě je to pro mě k neuvěření. Nepochopitelný. Skvělý. Krásný. Snový.

Jaké jste prožívala předzávodní pocity?

Tak specifická byla celá sobota. Obvykle jsem po závodě byla v takové pozici, že jsem startovala z vlny závodnic v druhé polovině startovního pole. Manželovi jsem říkala, že bych si přála jednou v životě startovat třeba samostatně. Po sobotním závodě bylo jasné, že se mi tohle splní. Startovala jsem ze 7. místa a v době, kdy moje loňské soupeřky teprve odhazovaly bundy a chystaly se do startovních boxů. Ten pocit byl neuvěřitelný, ale zároveň bylo těžké vyrovnat se s tlakem, který jsem si na sebe vytvořila.

Jako relax pečete a vaříte. Stíháte to i mezi závody?

Když bydlíme v apartmánech s kuchyňkou, tak se stejně jako doma, ráda do kuchyně podívám a připravím něco dobrého k jídlu. To je ten největší relax pro moje tělo i hlavu. S sebou si toho moc nevozím, funguji takzvaně co daná země dá. Je zajímavé poznávat různé kultury v kuchyni.

Pečete i pro kolegy z týmu?

Samozřejmě když něco upeču, není to jenom pro mě. To by dost dobře nebylo ani možné. Protože kdybych všechno snědla, tak je asi se závody amen. Mě nejvíc baví vařit pro někoho, takže se určitě vždycky ráda rozdělím.

Jaká byla atmosféra večer po závodech?

Výborná. Servisáci vytáhli nějaké letité šampaňské, které už prý pár let čekalo v bednách na nějakou vhodnou příležitost. Bylo veselo, všichni měli radost, tak jsme si přiťukli a zakřičeli si.

Proběhla v sobotu oslava?

Oslava žádná neproběhla, protože sezóna je teprve na začátku. Já jsem si řekla, že si za dobrý výsledek koupím něco pěkného do kuchyně. Takže jdu kouknout na eshopy, co by se mi hodilo k nám do baráčku. (smích)

Jakou reakci jste zaznamenala z rodiny a od blízkých?

Já to měla jenom zprostředkovaně. Všichni brečeli, jsem asi po nich. Nejvíc ségra. Mají obrovskou radost.

Dorazila z ČR nějaká zpráva, která Vám vyrazila dech?

Psalo mi opravdu hodně lidí. Ale nemůžu říct, že by mi jedna zpráva vyrazila dech. Vyrazily mi ho totiž všechny. Byla jsem v šoku z toho, kolik lidí ten závod sledovalo a jak je dobrý průběh závodu přitáhl k televizním obrazovkám a živým výsledkům.

Změní se do nadcházejících startů sebevědomí dosud skromné Katky Razýmové?

Myslím, že budu zase do závodu nastupovat se stejně malým sebevědomím, strachem a nervozitou jako doposud. To je to, co se asi nikdy nezmění. Vždyť já návaly nervozity pociťuji i u závodů u nás na Chodsku. Nějaká nervozita je dobrá, nutí člověka k tomu podat top výkon.

Cíl co nejvíce bodovat ve „Svěťáku“ se mění na útok na medailová umístění?

Nikdy neříkej nikdy, ale… Vím, že fakt, že jsem se na dvě smolné sekundy přiblížila bronzové příčce se už nemusí nikdy opakovat. Udělám ale maximum pro to, aby to jednou přišlo. Už vím, že se to dá. Cíl je tedy jasný.

Co udělá průběžně 13. žena SP, aby udržela formu až do jara?

Já musím říct, že doufám, že ta forma teprve přijde. V závodech jsem se necítila extra skvěle. Jela jsemv takovém robotickém módu. Nedokázala jsem se úplně vydat, ani tepová frekvence se nepřiblížila ani zdánlivě k maximu. Proto doufám, že forma bude gradovat a top výkon předvedu na domácím světovém poháru v Novém Městě na Moravě, kde poběžím 10 km klasicky s intervalovým startem a stíhací závod na 10 km bruslením.

Co vzkážete fanouškům na Chodsko?

Chtěla bych všem poděkovat, nejenom fanouškům, ale i firmám a institucím, které mě v přípravě podpořily (Firma Dotiko, DükaCzech, Obec Postřekov). Ono se to možná nezdá, ale tu podporu každý sportovec vnímá a je pro mě moc důležitá. Doufám, že se s některými potkáme v Novém Městě na Moravě. A nebo na Čerchově při nějaké z vánočních vyjížděk, pokud začne sypat sníh. Těším se na všechny.