„Musím říct, že po čtvrtém finále v Karviné jsem klukům v kabině řekl, že jsem na ně pyšný. Za to, jakým způsobem zvládli celou sezonu a zejména závěrečné boje. Odevzdali úplně všechno,“ prohlásil 48letý trenér Petr Štochl navzdory porážce s Karvinou 1:3 na zápasy.

„Soupeř měl ve finále více sil, zaslouženě se stal mistrem,“ dodal kouč Talent týmu Plzeňského kraje.

V čem ještě byla Karviná lepší?
Jako první věc, která mě zcela jednoznačně napadá, je role Dominika Soláka. Ve všech zápasech, v nichž nastoupil, byl rozdílovým hráčem. To byl hlavní faktor toho, proč Karviná zvítězila.

Rozhodl druhý zápas, který jste měli venku dobře rozehraný a padli jste po sedmičkách?
Pravděpodobně ano. Kdybychom vedli 2:0 a jeli domů, třetí zápas by se vyvíjel jinak. Ale to jsou jen spekulace. Každopádně druhý zápas jsme mohli a měli zvládnout.

Když vás poslouchám, byla sezona úspěšná, nebo ne?
Úspěšná. Vždycky říkám, že chci, aby tým hrál na hraně toho, čeho jsme schopni. Po minulé sezoně nám s Nejdlem a Režnickým odešlo tři sta branek, skončil Chmelík, přestoupil Miky Tonar. Tým doznal výrazných změn, takže před sezonou bych postup do finále bych považoval za úspěch. Ale v základní části jsme prohráli jediné utkání, to nás posunulo do role favorita.

Nakolik se na finálové porážce podepsalo zranění pivota Jakuba Šindeláře?
Nerad kdykoliv říkám, že tým prohrál proto, protože má zraněné hráče. Ale nám vypadli hned tři hráči, ještě Martin Říha a Martin Nový. Samozřejmě to stopy zanechalo, zvlášť Kuba je klíčový hráč, letos měl fantastickou sezonu. Ale jsem šťastný, jak k tomu zbývající hráči přistoupili, pro ně je to ohromná zkušenost, další posun. V obraně jsme ve finále na klíčových pozicích měli hráče, kdy jednomu je jednadvacet a druhému osmnáct.

Co naopak mohlo být lepší? Výkony gólmanů?
Vždycky je prostor pro zlepšení. Nejsem velký fanoušek statistik, nicméně je pravda, že když si promítnu finálovou sérii, tak měli výborné okamžiky. Kája Šmíd v prvním zápase chytil čtyři sedmičky. Ale trošku mi chyběl nadprůměrný výkon po celých šedesát minut. Ale Karviná na tom byla podobně, až ve čtvrtém utkání ho předvedl Petr Mokroš. I proto má titul zaslouženě soupeř.

Jste známý tím, že jdete cestou týmového pojetí. Na posledním reprezentačním srazu měla Karviná čtyři hráče, vy jen Jakuba Doudu…
Mně vlastně těšilo, že jsme se s Karvinou drželi, i když měla čtyři hráče v seniorském nároďáku, zatímco my spíš v mládežnických reprezentacích. Že jsme i s mladíky drželi krok, snažím se na to dívat z pozitivní stránky.

To je vám také vlastní, být spíše pozitivní…
Ano, mám to z vlastní kariéry. Pomáhalo mi, když byla atmosféra příjemná a pozitivní. Ale přijdou samozřejmě situace, kdy je třeba houknout a přitvrdit.

Jak často poznají hráči zlého Petra Štochla?
Umím zvýšit hlas. Ale většinou to za mě vezmou kolegové nebo zkušení hráči. Všichni poznají, když se naštvu. Nesnáším, když se něco šidí, když si někdo nepamatuje systém. To mě rozčílí.

Už jste oznámili návrat Tomáše Nejdla i příchody pivota Jiřího Dokoupila z Dukly nebo dvou mladíků z Jičína (brankář Grabemann a levák Skopár)…
Žádné další změny nebudou. Jsem přesvědčený, že i tak bude kádr silnější než loni. Dan Bláha roste každým rokem, Milan Škvařil dlouho nebyl k dispozici, ale v závěru sezony už opět ano. Tomáš Nejdl se vrací do známého prostředí, pomůže i příchod Jirky Dokoupila.

Zastavím se i u dvou odchodů odchovanců klubu brankáře Karla Šmída a Martina Říhy. Nelitujete toho?
Na to je jednoduchá odpověď. Oba jsou to kvalitní hráči, obrovsky poctiví v tréninku i při zápasech, přemýšlí o házené. Pro nás je to ztráta, ale chápu je. Kája Šmíd je tady dlouho a vždycky se přetahoval o pozici jedničky. V Dukle dostane velký prostor, bude to něco jiného, může ho to ještě posunout dál. To samé platí u Martina (Říha). Tady měl Kubu Doudu, což je nejlepší střední spojka v extralize, chce větší prostor na hřišti. A i svoji povahou a herní kvalitou si ji podle mě v Lovosicích vydobude.

Tak pojďme zpátky k příchodům. Co vás jako bývalého gólmana zaujalo na mladém brankáři Grabemannovi?
Znám ho už z doby, kdy jsem jako trenér brankářů jezdil na soustředění talentů. Myslím si, že je to jeden ze dvou tří gólmanů, kteří mají skvělou budoucnost před sebou.

Předpokládám ale, že zatím bude jedničkou spíš Filip Herajt?
(šibalsky se usměje) To se uvidí. Já se na to dívám i opačně. Vznikne nám tady nový element, Dan Grabemann bude dřít, trénovat, je to člověk, který bude na Filipa hodně tlačit. Očekávám, že ten vypadne z komfortní zóny a nakopne vrtuli.

Co pivot Šindelář, kterému už bylo 37 let, vrátí se ještě po operaci achilovky?
My v to doufáme, mám k němu hluboký respekt. Při jeho pracovním nasazení stíhá ještě házenou na vrcholné úrovni. Odehrál skvělou sezonu, kvůli zranění Martina Nového to táhl padesát, pětapadesát minut za zápas. Je vynikající i kvůli tomu, jakou je schopný udělat atmosféru v kabině i na hřišti. Dokáže zburcovat a nabudit všechny. Zdravotní trable s achilovkou měl delší dobu. Bohužel naplno se projevily nejblbějším způsobem a v nejméně vhodnou dobu.

Dokáže jeho roli někdo zastat, aspoň než se vrátí?
Máme v týmu dost zkušených hráčů, i ty, kteří umí projevit emoce a dokážou ostatní strhnout. Třeba takový Ondra Šafránek stárne a je slyšet čím dál víc nebo Honza Stehlík, ač se nezdá, umí v pravou chvíli říci správná slova. Ale Kuba je samozřejmě taková osobnost, že nám chybět bude. Ale on se bude v našem prostředí dál často pohybovat.

Na závěr mám tradiční otázku, budete hrát evropské poháry?
To bych také rád věděl. (úsměv) Chtěl bych je hrát, ale vím, že v házené je to ekonomicky prodělečný podnik. Po sportovní stránce hrát chceme, ale víc zatím nevíme.