Basketbalový oddíl Jiskra Domažlice se těší z dalšího úspěchu. Ve dnech kdy západ Čech byl dějištěm šampionátu žen do sedmnácti let, hostila chodská metropole dvě významné návštěvy.

Od čvrtka 3. 7. do pondělí 7.7.2014 se v Domažlicích uskutečnilo soustředění reprezentačních výběrů kadetek do šestnácti let z Česka a Slovenska. Do Domažlic se tak na pár dnů vrátila i někdejší opora Jiskry v první lize David Zdeněk, který je jedním z trenérů českého národního týmu. Bývalý hráč Jiskry zhodnotil přípravu kadetek na letošní ME a dodal vzpomínky na zlatá léta domažlické košíkové.

Pane Zdeňku, do Domažlic se vracíte po dlouhé době. Zavzpomínal byste prosím na své působení na Chodsku?

„Vzpomínky na působení v Domažlicích mám jenom ty pěkné. Jiskra byla v podstatě mojí poslední profesionální štací jako hráče. Klub mě oslovil v době, kdy měli problémy s účastí v 1. lize a já jsem v Prostějově moc nehrál. Tak jsem dostal nabídku jít hájit barvy Domažlic. Po počátečním rozkoukávání si myslím, že tady byla velmi dobrá parta. Tým chtěl začít fungovat a měl chuť uhrát v první lize dobré výsledky. V paměti mi zůstaly jenom ty hezké věci a myslím si, že i úroveň domažlického basketbalu v této době šla velmi nahoru. Lidi tady byli perfektní a chodily sem krásné návštěvy, které nechodí ani v současné době někde na ligové mančafty. To člověku zůstane vždycky v paměti, a proto se sem vždycky rád vracím."

Sledujete dnes basketbalové dění v druholigové Jiskře?

„Znám zde lidi, se kterými jsem tady mohl spolupracovat, ať je to Tomáš Budka, Karel Štípek a všichni, co tady působí. Samozřejmě i kluky, kteří tady ještě vydrželi hrát, i když těch už moc není. Ale i pro změnu ty mladé, kteří v současné době doplňují mužstvo, ty jsem ještě chvíli svého času trénoval. Takže určitě to sleduju, a když vím, že Jiskra hraje v Karlových Varech a mám čas, tak se vždycky přijdu rád podívat."

Kam směřovaly Vaše kroky po ligovém angažmá v Domažlicích?

„Po odchodu z Jiskry jsem měl možnost začít pracovat u mládeže v Sokolově. Trénoval jsem i dospělý tým, kde jsem i vypomáhal jako hráč, ale už jsem to víc směřoval k té trenérské budoucnosti. Poté přišla nabídka od Karlových Varů a posledních pět let jsem působil v extralize žen a u mládeže v karlovarské Lokomotivě."

Spousty místních si pokládá otázku, proč zrovna v Domažlicích se odehrává soustředění dvou reprezentačních výběrů. Mohl byste jim to objasnit?

„Je to propojené s tím, že v současné době probíhá Mistrovství světa v Klatovech a v Plzni U17, a tak jsme hledali řešení, kde by mohla šestnáctka v tuhle dobu trénovat a zároveň byla v dojezdové vzdálenosti, abychom se mohli na ta utkání jezdit dívat a holkám na šampionátu fandit. Přemýšlel jsem a napadly mě Domažlice, kde jsem působil, a také se zde znám s Tomášem Budkou. Okamžitě jsem ho zkontaktoval, zda-li by tady nebyla ta možnost. Tomáš byl pohotový. Obratem potvrdil, že ta příležitost tady bude, a dál už vyjednával technický vedoucí mužstva pan Zdeněk Švec."

Jste spokojen s podmínkami pro soustředění, které pro vás oddíl vytvořil?

„Ano. Je tady perfektní hala, prostor, který potřebujeme a hezké ubytování."

Myslíte si, že některé slečny z kategorie U16 mají na to, aby se propracovaly až do profesionálního basketbalu?

„Myslím si, že tu možnost mají všechny. Určitě to je v jejich silách. Bude to záležet na jejich píli, přístupu a samozřejmě na tom, aby jim drželo zdraví.

Přijeli jste spolu se slovenským výběrem. Panuje mezi dívkami rivalita?

„To k tomu patří. Jestliže jsme sehráli dvě přípravná utkání, tak samozřejmě na hřišti jde o to, že každá by měla chtít vyhrát. Co se týče nás, tak tady by ta rivalita měla být ještě větší, protože holky bojují ještě o nominaci na ME, která stále není uzavřená. V nejbližší době se bude počet hráček zužovat, protože holky, které hrají zároveň za U17 na MS, jsou čtyři a ještě tým doplní. Jsme tady ve čtrnácti, takže ještě šest hráček musí tým opustit."

Jaký jste měli program kromě dvou utkání se Slovenskem a přípravy pro nadcházející Mistrovství Evropy v Maďarsku?

„Přiznám se, že na poznávání okolí moc prostoru není. Přijeli jsme ve čtvrtek a utkání se Slovenskem skončilo pozdě večer. V pátek následovala odveta, odpoledne trénink a následně odjezd do Plzně, kam jsme se jeli podívat na již zmiňované Mistrovství světa. V sobotu budeme celý den trénovat a poté opět jedeme fandit. Takže prostor mezi tím je spíše vyplňován odpočinkem a relaxací."

Autor: Aleš Procházka