Makal, přihlašoval se na všechny dostupné závody na dráze doma, v blízkém i vzdáleném okolí, nedal pokoj, až to přišlo! Pět číslic a dvě písmena!
close
info
Zdroj: fb (ova)
zoom_in
Za svým jménem si totiž na výsledkové tabuli pátečního mítinku v hlavním městě na slávistickém stadionu v Edenu přečetl 4:02,58 a hlavně PB. Číslice značily dosažený čas na trati 1500 metrů a písmena volala do světa Personal Best, tedy osobní rekord. Během dvou týdnů si ho mladý dráhový středotraťař vylepšil už podruhé. Tentokrát o parník - o více než tři vteřiny.
Jak dlouho trvala cesta k letošním letním osobákům?
„Na můj vkus dost dlouho. Čtyři roky běháš patnáctikouli ´do kýble´ mezi 4:06 a 4:07, ale pak konečně přijde den, kdy to prostě uletí. Jako teď.“
Co úspěšnému ataku na dosavadní osobní rekord předcházelo?
„Třeba porce devíti závodních startů jenom za červenec. Čas v nich šel postupně dolů, tak jsem tomu věřil. V Pacově jsem 5. července běžel za 4:14,09 minuty, šest dní nato na pralese v Plzni 4:11,40 minuty a pak za další týden přišel osobák 4:05,77 minuty doma v Domažlicích, kde mi umožnili start mimo pořadí při první lize družstev, za což děkuji.“
Byly pak oslavy?
„Právě, že vůbec ne! Hned druhý den jsem v Plzni běžel svůj první stýpl na 3000 metrů, čímž jsem si rozšířil kartu atleta. Po něm to bylo poznat na čase na ´patnáctce´, který byl strašidelný 4:19,56 minuty. Ale běžel jsem ho pomalu na potrénování finiše.“
Až přišel v pátek Eden, tedy symbolicky ráj…
„No, jasně! Povedlo se. Ale osobák nebyl můj jediný dráhový cíl. Vstával jsem každý den s pohledem na plakát Mistrovství České republiky v Plzni, ale vstupenku jsem si bohužel nevyběhl. Ale mám ten nejlepší pocit, že jsem pro to udělal všechno! A osobák znamená, že příběh nekončí a jízda pokračuje.“
Letní venkovní dráhová sezona pokračuje dál. Tak co přinese srpen?
„Tak to ještě uvidíme. Pravda leží na dráze. Ale budu běhat tak, že propálím tretry…!“ (smích)
