Po pátečních přeháňkách slibovala předpověď na sobotu sice zamračenou oblohu, ale bez deště. Předpověď se nakonec ukázala jako přesná a celou sobotu panovalo příjemné počasí. Po tréninku, krátce po desáté hodině začala první závodní jízda, do které odstartovalo rovných sto jezdců. Ještě před prvním autem, projel exhibičně trať Jan Sýkora na motokáře.

Po této podívané už startmaršál vyslal jako prvního Michala Strnada ve fiestě k co nejrychlejšímu zdolání dva a půl kilometrů stoupání na Koráb. Do polední přestávky se stihly odjet dvě závodní jízdy i díky tomu, že plynulé průlety závodních aut cílovou fotobuňkou narušovaly jen krátké ojedinělé přestávky, během nichž bylo nutné ´vyparkovat´ pár jezdců ze škarpy. Po obědě další dvě závodní jízdy zkompletovaly sobotní závodní program.

V neděli ráno se dala atmosféra před startem krájet. I když všichni už měli za sebou čtyři závodní jízdy, nikdo neměl nic jistého, navíc, když meteopředpověď nebyla tak příznivá jako v sobotu a slibovala přeháňky. Všichni si přáli, tedy skoro všichni, aby se stihlo co nejvíce ze závodu odjet na suchu. Tomuto přání bohužel nevyšel vstříc fridex a olej na trati, jejichž odstraňování znamená vždy zdržení. V půlce druhé jízdy opravdu začalo pršet, byl vyhlášen mokrý závod a jízda se dojela na mokrých pneumatikách. Třetí nedělní a celkově sedmá a závěrečná jízda, odstartovala po přestávce na oběd již na osychající trati.

Ve všech vypsaných třídách probíhaly strhující boje, nakonec součet všech časů určil ty nejúspěšnější. Za vyzdvižení stojí výkon Davida Patery, který s Citroenem Visa zajel na kdyňské trati rekordní čas pro historické automobily. Zajímavě se vyvíjel i závod ve třídě E 1400, kterou zaslouženě vyhrál absolutně pátým časem Lukáš Kubíček, jeden z horkých uchazečů o vítězství v juniorském poháru. Velký favorit třídy Miroslav Černý vinou banální závady získal ve druhé jízdě časovou ztrátu, ale nehodil volant do lesa a statečně závodil až do konce, bohužel šest jízd nestačilo k vymazání časového manka, přesto si za předvedený výkon zaslouží hlubokou poklonu. Duel na ostří žiletky svádějí Ivo Král a Eda Patera ve třídě historických dvoulitrů. Král si budoval po sekundách náskok, o který ovšem rázem přišel v jízdě na mokrém povrchu nemaje vhodné obutí. Vše se tedy rozhodovalo v poslední jízdě, před kterou měl lepší pozici Patera. Ivo ovšem zmobilizoval všechen svůj závodnický um a vybojoval vítězství. Nejlepší čas ve skupině N zajel Martin Lev, ve skupině E Jan Souček.

Během celého závodu došlo k několika kolizím, jen jedna znamenala vážnější poškození auta, zraněn nebyl nikdo, ale závody skončily úspěšně. O tom se mohly přesvědčit i osobnosti automobilového sportu, které se objevily mezi diváky. Na závody se přišli podívat třeba Marcel Tuček, Peter Holub, Jan Sýkora a Martina Škardová a samozřejmě domácí Jan Šlehofer a Zbyněk Soběhart či Sláva Ducháček.
Závody ve Kdyni opět potvrdily vysokou úroveň Českého mistrovství závodů automobilů do vrchu po stránce organizační i po stránce sportovní. ⋌Jaroslav Malík