,,Tehdy se v Československu začal hrát minibasket, který se hrál na nižší koše. Na normální desku se pověsila konstrukce a menší deska a hrálo se s menším míčem,“ vysvětluje jeden z členů týmu Vladimír Kopačka.

Základ družstva spolu vydržel, přišli další chlapci a v roce 1974 dosáhli významného úspěchu, když obsadili druhé místo ve III. ročníku národního finále základních škol, které se konalo v Brně. Medaile jim tehdy na krk pověsil Jan Bobrovský (bývalý vynikající čs. reprezentant a pozdější trenér brněnských Žabovřesk, pozn. aut.).

DOROSTENCI HRÁLI V POPŘEDÍ TABULKY

V dorostenecké kategorii mužstvo dále vedl Jan Honza Šturma, protože legendární kouč Plachý trénoval malé děti. Šturma je vedl až do mužů. Dorostenci většinou hráli na špičce tehdejšího Západočeského kraje, ve kterém startovala mužstva Tachova, Rokycan, tři plzeňská mužstva, Sokolov, Aš, Cheb a jiné.

Bojovali o celostátní dorosteneckou ligu, kdy také hráli kvalifikaci se Sokolovem, kterou ale bohužel prohráli, protože je trenér Šturma přemotivoval.

,,Z jedenácti hráčů se nás sešlo osm, dva se omluvili (Rudolf Lagron a Jan Schröpfer, syn Jana Schröpfera st., bývalého fotbalisty Jiskry Domažlice) a jen na Mirka Pláteníka nemáme kontakt. Třeba Václava Buchbauera jsem neviděl čtyřicet let,“ prozrazuje Kopačka.

Řada z tehdejších hráčů se basketbalu věnuje dodnes ve veteránských kategoriích. Podařilo se jim stát se mistry ČR a obsadit šesté místo na ME v Záhřebu 2010. Tam hráli Kopačka a Šturma. Byl to turnaj veteránů nad 50 let.

,,V Záhřebu jsem chvilku hrál, ale protože hráči byli o dost mladší, tak jsem mužstvo, které sestavil Vláďa Kopačka, koučoval,“ vypráví sportovní nestor Jan Šturma.

Setkání bylo plné vzpomínek na jednotlivá utkání i zážitky mimo palubovku. A všichni vyjádřili dík a úctu Jiřímu Plachému, který je k celoživotní sportovní činnosti přivedl a od jehož úmrtí v těchto dnech uplynulo pět let. „Moc vzpomínáme na cesty vlakem na utkání a na spaní v hotelech, což pro nás jako mladé hochy bylo hodně zajímavé,“ říká Kopačka.

LIMONÁDA I TRÉNINK PŘED VYUČOVÁNÍM

Zajímavostí bylo to, že je kouč Šturma držel tak zkrátka, že si mužstvo nemohlo dát pivo k večeři. „Jenom kapitán Jan Halík se směl napít malého piva k večeři, protože jeho tatínek mně řekl, ano, Honza pije k večeři malé pivo,“ vzpomíná Šturma.

Všichni pili limonádu, když ale nebyl kouč přítomen, tak potají to pivko dali. Zákaz platil pro celou sezonu, kdy hráli kvalifikaci o ligu. Další zajímavostí bylo, že hráči chodili trénovat také před školním vyučováním od 7 do 7.45 hodin třikrát týdně do domažlické sokolovny. Trenéru Šturmovi to umožňovalo jeho tehdejší zaměstnání na poště.

Autor: Jiří Pojar