Lukáš Zahradník: Dostal jsem se na procenta, která jsem nikdy neměl

Nejvyšší krajská soutěž ale byla před posledním dvojkolem dočasně přerušena. Důvody jsou zřejmé – nařízení Vlády České republiky s ohledem na šířící se pandemii nového typu koronaviru způsobující onemocnění CoVid-19.

Osmadvacetiletý Zahradník nyní v době karantény poskytl Deníku rozhovor. V něm se rozpovídal o svých začátcích, zájmech i letošním počínání klatovského.

Než se dostaneme k hodnocení letošní sezony, prozradíte čtenářům, jak dlouho už hrajete stolní tenis?

Od osmi let. Jako malý kluk jsem chtěl hrát fotbal, což mi však ze zdravotních důvodů nebylo umožněno, a tak díky tehdejšímu kolegovi od mamky z práce jsem se dostal ke stolnímu tenisu, u kterého jsem zůstal až do dnešních dnů.

Vedle dresu KST Klatovy jste oblékal pouze jediný jiný, že?

Ano, prakticky celý život jsem zůstal věrný Klatovům. Výjimkou bylo pouze rok a půl dlouhé působení ve Kdyni, kde jsem si také zahrál divizi.

Máte ve svých letech ještě nějaký sportovní sen, kterého byste chtěl dosáhnout?

Momentálně už nějaké závratné sny nemám. Před letošní sezonou to byl postup do třetí ligy, kterému stále věřím, že klapne. Takže nyní bych to charakterizoval jako hrát na co nejvyšší úrovni se super spoluhráči a především si užívat každý okamžik, ať už za pingpongovým stolem, nebo při dalších sportovních aktivitách. Neboť sport a emoce při něm prožívané jsou pro mě nezbytným kořením života a věřím, že sport všeobecně dělá lidi lepšími a dodává jejich životům smysluplnou náplň.

Vandal barvami pokreslil zeď a další objekty

Sport evidentně snídáte, obědváte i večeříte. Máte ve svých vzpomínkách nějaký sportovní zážitek, který považujete za ten nejsilnější ve svém životě?

Mám, určitě. Ale netýká se stolního tenisu. Je to absolvování berlínského maratonu v roce 2016. Ty davy lidí, atmosféra, emoce na startu a hlavně při protnutí cílové čáry, to je něco, co si člověk bude pamatovat až do konce svého života.

V letošním ročníku divize jste mířili za postupem do třetí ligy. Jak povedenou sezonu hodnotíte?

Ano, vzhledem k tomu, jaký se nám před sezonou podařilo postavit tým, tak jsme si vytkli jednoznačný cíl, a to byl postup do třetí ligy. Už jen proto, že se v Klatovech dlouho nehrála a bylo by fajn si opět tuto soutěž tady zahrát. S jediným výpadkem, kdy jsme jedno kolo odehráli v dosti oslabené sestavě, hodnotím letošní sezonu zcela na jedničku. Myslím, že se v Klatovech sešla výborná parta, a v kombinaci s kvalitními sportovními výkony byla tato sezona povedená po všech směrech. Teď jen doufejme, že se ještě bude moci dohrát a postup nás skutečně nemine.

Právě. Jste sice první, ale před posledním dvojkolem byly veškeré soutěže ve stolním tenise pozastaveny. Nebude to problém?

Současný stav je takový, že soutěže jsou přerušeny do odvolání. Vzhledem k tomu, že zbývá dohrát poslední dvojkolo, je nynější situace hodně nešťastná. V podstatě jsou ve hře tři varianty. Buď se dohraje poslední kolo v pozdějším termínu, soutěž se ukončí nyní a bude platit současná tabulka, nebo se letošní ročník anuluje a příští rok budou hrát všichni ve stejných soutěžích jako letos. Druhá a třetí varianta by byly hodně neregulérní a hlavně anulování ročníku by bylo pro nás hodně trpké. Za mě je určitě nejlepší variantou dohrání posledního kola, i kdyby to mělo být třeba v červnu či v červenci. Vzhledem k regulérnosti soutěže neexistuje lepší rozhodnutí. To však samozřejmě bude záležet na vývoji aktuální situace. Nezbývá než věřit, že se vše uklidní co nejdříve.

Radní schválili opravu fasády, kterou vyklovali ptáci

V žebříčku divize jste s bilancí 43:18 v singlu třináctý nejlepší hráč soutěže. Jste spokojený se svými výkony? Co byste mohl zlepšit?

Spokojený jsem. Dostal jsem se na procenta, která jsem ještě nikdy neměl. Samozřejmě vždy je co zlepšovat a některé porážky byly zbytečné. Na druhou stranu jsem v sezoně zvládl otočit a vyhrát několik pětisetových zápasů, a to je vždy znak dobré psychické odolnosti. Především bych ale chtěl vyzdvihnout výkony všech členů našeho týmu, které byly na výborné úrovni, a právě díky této konstantnosti jsme tam, kde jsme – první… (usmívá se).

Jak velký podíl má na vaší divizní krasojízdě týmový kolega Adam Končal, nejlepší hráč celé soutěže?

Adam má na letošním tažení zcela zásadní podíl. Jeho bilance čtyřiceti výher a jedné porážky je úctyhodná a svědčí o jeho obrovské kvalitě. Vždy, když nastupujete s takovým hráčem v sestavě, tak se hraje snadněji a i letos bylo vidět, že když Adam hrál, tak s ním šly nahoru i výkony zbytku mančaftu. Vždy, když chcete bojovat o postup v jakékoliv soutěži, je klíčové mít v týmu takto dominantní jedničku. Zároveň je Adam super kluk po povahové stránce, takže naprosto ideální parťák.

Co vlastně rád děláte ve svém volném čase? Čím se nejvíce odreagujete od hraní stolního tenisu?

Sport je důležitou součástí mého života, takže jím rád trávím i svůj volný čas. Vedle stolního tenisu je to v letní sezoně tenis, ale i další raketové sporty. Rád běhám, jezdím na kole. Sport je mým koníčkem v aktivní i pasivní formě. Jinak mimo něj mám plno dalších zájmů. Mám rád dobré jídlo a pití, občasné posezení s přáteli, filmy a celkově zájem o dění kolem. Život hlavně nesmí být nuda. To je základ.

Při zavírání hranic pendlerům měli Češi pro vyjednávání podmínek eso

Karanténa, omezený pohyb lidí, uzavřená sportoviště. Co nejčastěji doma děláte v době nouzového stavu?

Snažím se udržovat a sportovat. Ať už je to cvičení s vlastní vahou, které lze v pohodě provádět kdekoliv doma, tak i nyní chodím obden alespoň běhat. Samozřejmě s šátkem přes obličej (usmívá se). Jinak se snažím dělat to, na co v běžné době není čas.

Můžete být konkrétnější?

Třeba si v klidu přečíst knížku, podívat se na film, který jsem chtěl již dlouho vidět a momentální mou nejčastější činností je vaření (směje se). Prostě člověk musí dělat, co lze, a zdokonalovat se ve věcech, na které třeba doteď neměl tolik prostoru. Takžei karanténa může být vlastně v lecčem přínosná.

Jak dlouho si myslíte, že bude celosvětová „konoravirová“ krize trvat?

Na tohle je asi hodně těžké odpovědět. Slyšel jsem již tolik protichůdných názorů, že je složité se v tom orientovat. Osobně si myslím, že tato nemoc se lidstvu úplně vymýtit nepodaří nikdy. Spíše jde o to, zvládnout nyní ten největší nárůst nemocných a situaci stabilizovat do nějaké únosné míry. Věřím, že to se v řádech měsíců podaří. Jestli to budou měsíce dva či půl roku, je nyní hodně obtížné říci. Všichni ale určitě doufáme, že tento extrémní stav bude trvat co nejkratší dobu.