Za sebou má tři sezony v nejvyšší české volejbalové soutěži. Dvě v dresu příbramských Kocourů, třetí v barvách tuzemského giganta českobudějovického Jihostroje. Na pozici nahrávače si za devítinásobného mistra České republiky zahrál ligovou soutěž, ale i předkolo nejprestižnější evropské soutěže – Ligy mistrů. Milovník Chodovaru, který je i vášnivým sběratelem turistických známek, se ale rád vrací i na Chodsko, kde volejbalově začínal. Na nedávném Chodsko cupu jsme ho vyzpovídali.

Filipe, jak hodnotíte premiérovou sezónu za Jihostroj?
Šel jsem do Českých Budějovic v pozici druhého náhravače. Vzhledem k tomu, že jedničku na tomto postu postihly zdravotní trable, hrál jsem častěji než jsem očekával. Bohužel týmově se moc nedařilo a v lize i poháru na nás zbyla bramborová medaile.

Jaká je v týmu parta?
Velká síla mančaftu je v tom, že se zde sešli zkušení harcovníci, kteří v klubu působí třeba deset let. Ti nám mladším předávají potřebné zkušenosti, které je třeba přetavit v kvalitní výkony na hřišti.

Zkušenosti jste sbíral i v zápasech Ligy mistrů. Jak jste si užil konfrontaci s evropskou špičkou?
Jednou z motivací proč jít hrát do historicky nejúspěšnějšího tuzemského celku byl i potencionální start v Lize mistrů. V předkole nás bohužel po urputném boji zastavila finská Sastamala a v CEVU( druhá top soutěž) izraelský soupeř. I tak jsem vděčný za šanci zahrát si proti těmto soupeřům a do dalších velkých zápasů si beru to pozitivní.

Příprava na novou sezonu začala 8. srpna. V jaké jste momentálně fázi?
V prvním bloku je na programu nabírání fyzické kondice. Ať už běháním, výšlapy na Kleť či dřinou v posilovně. Stěžejní je síla. Nápor na šlachy a klouby je obrovský. Koncem srpna se pak již zaměříme na hru s míčem, techniku a ostatní důležité prvky hry.

Kde vidíte největší rozdíl mezi extraligou a 1. ligou?
Hlavně v silovém pojetí. Pokud jste dvoumetrový obr a zvedáte 150kg na benchpress, nic a nikdo vás nezastaví (smích). Zároveň větší profesionalita, na každý zápas máme k dispozici vlastního statistika. Díky tomu máme načtené pohyby, údery či přihrávky rozhodujícího hráče soupeře. To ve vypjatých zápasech může rozhodovat.

Sledujete výkony domažlických volejbalistů?
Pořád a moc jim fandím. Kdykoliv můžu, rád se zúčastním společného turnaje na antuce nebo beachi. Rád se na rodné Chodsko vracím a vzpomínám na časy, kdy jsem v Domažlicích začínal. Když mě mezi sebe brali jako mladého „zobáka“.

Jak se Vám na jihu Čech líbí mimo palubovky?
Ne nadarmo se říká, že v Českých Budějovicích by chtěl žít každý. Za mě jedno z nejhezčích měst v republice, pro mé oblíbené kolo země zaslíbená. Navíc se sem od podzimu stěhuje i moje přítelkyně. Snad se jí tu také bude líbit.

V Jihostroji se cílí vždy co nejvýše. Jak vzhlížíte k následující sezoně?
Medaile je tady povinností. Ať už v lize, tak v Českém poháru. Soutěž se každým rokem víc a víc vyrovnává a do boje o medailové pozice může zasáhnou více celků. Ale já budu dělat maximum pro to, abych týmu pomohl k medailím, které letos chyběly.

Ondřej Váchal