Pojďme k letošní sezoně. Jakých závodů jste se zúčastnil a jakých výsledků jste dosáhl? Vše na horských kolech?
„Letošní sezona patřila zatím mezi nejlepší. Bylo to hlavně kvalitní zimní přípravou, která proběhla podle plánu a neprovázely mě skoro žádné zdravotní problémy jako v předchozích dvou sezonách, kdy jsem měl problémy se zády. Taky bych určitě velký díl připsal tréninkovému vedení Ondry Vojtěchovského a Jiřího Královce. Letos jsem se spíše zaměřil na maratony a snažil se objet závody České spořitelny, kde je u nás vůbec největší konkurence. V seriálu jsem absolvoval dvanáct závodů ze sedmnácti, zbylých pět mi ale při celkovém hodnocení chybělo. Průměrně jsem se na jednotlivých závodech ČS pohyboval kolem dvacátého místa celkově i s elitou. Párkrát se mi ve své kategorii povedly i stupně vítězů. Dále jsem jezdil Český pohár v půlmaratonu, kde jsem na MČR byl druhý ve své kategorii bez licence a celkově i s elitou pak jedenadvacátý. Na skoro místním Králi Šumavy MTB jsem zajel čtvrté místo celkově. Pro zpestření jsem si dal i silničního Krále Šumavy, kde jsem dojel celkově na 10. místě se ztrátou pěti vteřin na vítěze.“
Kterého z výše uvedených výsledků si nejvíce ceníte?
„Nejlepší výsledek je asi z MČR v půlmaratonu, pak 13. místo celkově z Chrudimi – ČS, maraton Podralskem – Liberec, 4. místo celkově. Nejtěžší byl však bike maraton Drásal, který je jeden z nejobtížnějších u nás v republice. Byl dlouhý 120 km s velkým převýšením. Podařilo se mi ho objet za 5 hod. 27 min i se zablouděním, které občas k maratonům patří. Dojel jsem celkově na 29. místě.“
Kdy jste vlastně začal závodit, dělal jste předtím nějaký sport?
„Začal jsem závodit v sedmnácti letech. Ale vážněji jsem závodění začal brát až po návratu z vojny. Předtím jsem moc sportů nedělal, pouze fotbal, ale ten mi moc nešel.“
Vzdal jste už nějaký závod a proč?
„V letošní sezoně jsem žádný závod nevzdal i přes pár defektů, které mě připravily o dobré umístění. V minulé sezoně bylo nedojetých závodů hodně, a to hlavně kvůli zdravotním problémům, kdy jsem kolikrát nemohl ani slézt z kola, jak mě bolela záda.“
Můžete přiblížit, o kolik rychlejší jste dnes ve srovnání s vašimi začátky?
„Těžko se porovnává o kolik, určitě o hodně, ale hlavně teď k tréninku přistupuji úplně jinak než na začátku. Dobrý výsledek se skládá od základu z maličkostí - je to taková pyramida, kde je na vrcholu vítězství.“
Jak vypadá váš trénink?
„Ráno vstávám v pět hodin, potom jsem v práci a po třetí hodině odpoledne vyrážím na trénink. V závodní sezoně trénuji šest dní v týdnu. V přípravném období pak i sedm dní. V sezoně jsou tréninky specifické podle toho, na jaký závod se připravuji. To znamená profil trati, délka a intenzita. V průměru tak kolem dvou, tří hodin. Nejvíce času však zaberou tréninky v přípravném období na jaře, kdy na kole jezdím i kolem pěti hodin, to se pak domů vracím za tmy. Všechny tréninky se většinou odehrávají na silničním kole.“
Kolik kilometrů najezdíte za rok?
„Za sezonu najezdím něco přes patnáct tisíc kilometrů.“
S jakým kolem jste jezdil v začátcích a na jakém dnes?
„Na začátku jsem měl obyčejné horské kolo bez odpružené vidlice. Nyní mám horské i silniční kolo postavené přesně na míru. Nejdůležitější na kole je rám a lehká kola.“
Závodíte v barvách Velosportu Domažlice. Jak dlouho tento klub funguje, kdo jej založil a ještě stále pořádáte společné vyjížďky nebo to už je minulost?
„Za Velosport Domažlice závodím od jeho založení v roce 2008. Na začátku nás bylo asi pět, teď se klub rozrostl skoro na 40 členů. Hlavním iniciátorem založení byl Pavel Beber. Máme za sebou i pořádání tří ročníků časovky na Čerchov a dvou závodů na Škarmanu. Společné vyjížďky se konají každou sobotu od 14 hodin od Benziny směr Havlovice. Týká se to ale spíš před nebo pozávodního období. Přes sezonu je těžké se sejít, když jsou skoro každý víkend závody. “
V řadě sportovních odvětví došlo k útlumu kvůli tomu, že nyní dorůstají do dorosteneckého věku ročníky, u nichž byl zaznamenán pokles v počtu narozených dětí. Dotkl se tento populační útlum i cyklistiky a závodů?
„Cyklistika je hodně rozšířený sport, ale i tady je vidět pokles mladých závodníků. Záleží i na rodičích, kteří většinou děti k žádnému sportu nevedou.“
Můžete přiblížit, jak vypadá vaše zimní příprava?
„Zimní příprava se v prvních měsících (listopad, prosinec, leden) skládá hlavně z posilování, běhu, běžek, jízdy na trenažeru, a pak taky nejsou špatné delší túry pěšky. Od února většinou začínám jezdit na kole, když počasí dovolí.“
Jsou běžky vítanou změnou po sezoně strávené v sedle kola nebo zimní trénink moc v lásce nemáte?
„Běžky se mi přes zimu osvědčily asi nejvíc. Zapojí se při nich skoro každý sval v těle a je to pohyb nejpodobnější cyklistice. Pak je to i určitě zpestření po sezoně strávené na kole. Ježdění na kole přes zimu v našich podmínkách podle mého názoru nic moc nepřináší.“
V okolí Domažlic a vlastně vůbec v celém regionu vznikla v posledních letech řada cyklostezek a cyklotras. Kterou z nich byste doporučil a proč?
„Cyklostezek je tu opravdu hodně. Jak jsem ale psal, trénuji hlavně na silnici. Na ´silničce´ pak jezdím většinou do Německa, kde jsou řidiči ohleduplnější a jsou tam lepší silnice. Když ale vyjedu na horském kole, tak většinou v okolí Babylonu a Čerchova, tam se mi příroda líbí nejvíc.“
Když jedete na dovolenou, berete si s sebou kolo?
„Dovolenou většinou využiju na jaře a v létě k soustředění.“
Jak nejrychleji načerpáte síly po náročném závodě?
„Aktivním odpočinkem. Kolikrát je horší vůbec nic nedělat.“
Kdy pro vás začíná sezona a jaké plány máte na příští rok?
„Závodní sezona mi začíná v dubnu, ale to už je příprava v plném proudu. Pokud vše půjde podle plánu a bude sloužit zdraví, chci objet celý seriál České spořitelny a další maratony.
Na závěr bych pak rád poděkoval za podporu rodičům, mé tolerantní přítelkyni, Jiřímu Královcovi a všem sponzorům.“
