Díky českému řediteli hotelu v Cali dostal brnířovský rodák nejlepší péči. „Místní doktor ještě volal dráhového, aby se ujistil, zda léky nejsou na seznamu dopingových látek. Podle lékaře šlo o virózu, která tam řádila, nebo se můj organismus špatně srovnal s cestováním či jídlem," popisuje třiadvacetiletý cyklista.

Po dnu stráveném v posteli se Kelemen zmátořil a pustil se do soupeření ve sprintu. Kvalifikaci na 200 m s letmým startem zvládl třináctým nejrychlejším časem. „Ráno jsem si řekl, že to zkusím, aby mě nemrzelo, kdybych nejel. Při rozjíždění jsem byl malátný, bolely mě nohy, a dokonce jsem si škrtl o bariéru, ale po dvoustovce už to šlo," vrací se k poslednímu dnu Světového poháru v Kolumbii.

Nakonec vybojoval jedenáctou příčku. „Škoda, že jsem nejel za normálních podmínek, v tréninku jsem zajížděl dobré časy. Závod jsem jel bez tlaku, neměl jsem co ztratit, a lepší to už být nemohlo. Chyběl mi výkon, jenže den předtím jsem snědl jednu polévku," sděluje Kelemen.

Ve sprintu už měl účast na mistrovství světa díky předchozím výsledkům ve Světovém poháru jistou, v žebříčku mu patří sedmá pozice. Ale v keirinu se mezi 21 postupujících nevešel, skončil o deset míst vzadu. Na konci února tak v Paříži pojede jen sprint. „Chápu, že to trenéry štve, byla chyba, že jsem vynechal keirin v Londýně. Rád bych ho jel, ale asi to tak mělo být, chci se zaměřovat hlavně na sprint," hlásí dvojnásobný mistr Evropy do 23 let.

Teď už je Pavel Kelemen v pořádku a čeká jej Šestidenní v Berlíně.