Co jste říkal na zprávu o přidělení olympijské nominace?

„Rozzářily se mi oči a hned jsem dostal větší motivaci a chuť do tréninku. Nebyl však ani čas se tím moc zaobírat, s rodiči jsem to řešil po telefonu, protože jsem neustále v Brně a oni doma v Brnířově."

Tušil jste, že vůbec existuje možnost probojovat se do Londýna?
„Vůbec jsem s tím nepočítal, ani jsem nad olympiádou nepřemýšlel. Až jsme jednou s Babsonem (Tomáš Bábek – pozn. red.) seděli u jídla a on se mě ptal, zda o Londýně uvažuju, když zajíždím nejrychlejší časy. Do té chvíle mi to vůbec nedocházelo, nedělal jsem si žádnou naději. Ale přišla forma, jezdil jsem dobré časy, na závodech jsem porážel Adama Ptáčníka a pak mi Peca (trenér Petr Klimeš – pozn. red.) naznačil, že mám šanci. Nic mi nesliboval, čekal, jak se mi povede v Portugalsku."

V portugalské Anadii jste si na mistrovství Evropy do 23 let zajel v kvalifikaci sprintu osobní rekord 10,329 sekundy a obsadil osmé místo. Takže se šampionát povedl?
„Jsem spokojený, že jsem se dostal do osmičky. Škoda, že nevyšel postup mezi nejlepší čtyři, o nějž jsem bojoval s elitním Španělem Peraltou. V první jízdě jsem ho porazil, ale další dvě mi nevyšly."

O olympijské nominaci jste trenéry přesvědčil?
„Na oficiálních fotografiích pro olympijské hry jsem napsaný společně s Denisem Špičkou, takže mi hry snad neuniknou."

Budete na startu olympijského závodu nervózní?
„Jsem poměrně trémista, což mě však dokáže vyhecovat. Když jsem v nervech, tak mi to jede. Doufám, že budu nervózní jen zdravě a pomůže mi to."

S jezdci elitní kategorie jste se poměřil jen na letošním mistrovství Evropy v Apeldoornu a posledním Světovém poháru v Londýně, vždy v týmových sprintech. Může to být nevýhoda?
„Kdybych měl víc zkušeností, určitě by to pro mě bylo lepší, ale na druhou stranu je dobré, že mě soupeři neznají. Snažím se zkušenosti sbírat co nejrychleji, už vím, o co jde. A věřím, že to bude jen lepší."

V čem tkví vaše přednosti, že jste se za necelý rok dostal do nejužší domácí špičky?
„Jsem poměrně lehký, přitom mám sílu a poměrně rychlý nástup. Pořád mám však na čem pracovat."

Rychlý nástup jste si přenesl z bikrosu?
„Rozhodně z něj mám dynamiku a výbušnost na startu, zase mi ale scházela vytrvalost, což jsem snad už dohnal."

Co vás přivedlo od bikrosu k dráhové cyklistice?
„Bikros u nás jde dolů, svět oproti nám udělal obrovský skok. V České republice mu schází systém, skoro neexistují tréninkové plány, trenéři fungují spíš jako šoféři na závody. František Raboň starší, který mě na dálku připravoval, mi přes zimu domluvil tréninky s plzeňskými dráhaři. Jezdil jsem s nimi v Motole a docela mi to šlo. Pak jsem odjel na zkoušku do Brna a už jsem u dráhy zůstal."

Co vás ještě čeká do olympijského startu?
„Nejdříve závody v Chotěbuzi, od neděle budeme týden doma, pak pojedeme na týden do Apeldoornu, odkud odletíme do Londýna."

Jaké si dáváte cíle v Londýně?
„Startovní pole bude prošpikované těmi nejlepšími jezdci, každý tam bude dobrý, ale chci do elitní desítky. A za čtyři roky v Riu doufám v medaili." (úsměv)

Chcete na olympiádě navštívit i jiná odvětví?
„Hlavně se budu soustředit na závod, po něm si chci hry trochu užít. Rád bych viděl finále atletické stovky s Usainem Boltem a těším se na setkání se všemi sportovci."