Jak se to tak stane, že se z bývalého reprezentanta v běhu do vrchu, stane milovník sportovní chůze? Odchovanec domažlické atletiky zažil roky profesionálního běhání v tehdy slavném klubu AK Kroměříž pod vedením Roberta Štefka. Nyní již několik let žije v Domažlicích a v posledních měsících ho upoutala chůze. Borec v kristových letech, který za své sportovní vzory považuje Paula Tergata a Pavla Faschingbauera, prošel kromě moravského oddílu i domažlickým AC.

Mezi jeho největší atletické úspěchy lze zařadit 14. místo z mistrovství Evropyv běhu do vrchu v Telfesu, či 39. místo ze světového vrchařského šampionátu v Polsku. Z tuzemských vod jako nejcennější považuje trojnásobný zisk titulu v extrémních štafetách (Bobr cup) nebo juniorské tituly mistra ČR v dráhových bojích na 5000 a 10000 metrů. Top výsledek zaznamenal i v Pardubicích, kde v roce 2008 šokoval stříbrným místem na půlmaratonském MČR a zazářil výkonem, kdy se časomíra zastavila přesné hodnotě jedné hodiny a sedmi minut.

Jak to vidí se svým běháním do budoucna a čemu momentálně dává přednost? Sleduje jako bývalý profesionál atletické dění? To odhalí rozhovor s nadšencem do regionálního fotbalu. Není totiž žádným tajemstvím, že Martina často potkáte jako fanouška na stadionu v Chodově, Klenčí nebo v Domažlicích.

Martine, potkáme se ještě někdy na startovní čáře některého z běžeckých závodů?

Možná k tomu někdy dojde. Momentálně se to asi nechystá, ale vyloučit náš společný start také nemůžu. Co si vybavuji, tak naposledy jsme se střetli na Novoročním běhu v Draženově. Od té doby nezávodím.

Trápila vás různá zdravotní trable. I proto jste se letos pomalu začal vytrácet z atletického dění?

Poslední čtyři roky se ani jedna z běžeckých sezon neobešla bez zranění, což mě dost sráželo dolů. V letních měsících jsem zkoušel jezdit na kole, při tom mě nic nelimitovalo. Pak jsem se pustil do chůze a ta mě naprosto nadchla.

Proč zrovna chůze?

Vždy mě hnala dopředu nějaká motivace. V únoru jsem se rozhodl, že chci běžet ultramaraton v Kladně. Trénink fungoval, ale začátkem března přišlo další nepříjemné zranění a bylo po nadějích na kvalitní přípravu a potencionální solidní výsledek. V polovině května při volnějším tréninku jsem přešel do chůze a řekl si: když nemůžu běžet, proč závod nezvládnout chodecky? Jelikož otec má velké zkušenosti s tímto typem závodů, hodně mi radil a namotivoval do poctivé tréninkové práce. Další inspirací pro mě byly videa z youtube. Načerpal jsem tam hodně energie z doby, kdy otec jezdil na chodecké klasiky do Francie.

Věnujete se spíše sportovní nebo rychlostní chůzi?

Hlavní rozdíl je v tom, že u rychlostní chůze, kterou je možno sledovat třeba na MS nebo olympiádě, se hodně dbá na styl a hlavně propnutí v kolenech. To u sportovní se u delších vzdáleností tak striktně na tyto záležitosti nedbá. Nedokážu si totiž představit, že při desetihodinových závodech dodržuji perfektní techniku.

Trénujete sám?

Většinou individuálně a někdy se podaří tréninková fáze absolvovat s otcem. Táta se po delší pauze zapojil do tréninku, na závody se zatím necítí. Ale na Francii, kde často závodil, vzpomíná moc rád. Věřím, že se tam někdy podíváme jako závodníci.

Kam nejčastěji směřují vaše tréninkové kroky?

Potkat mě můžete na silnici vedoucí z Domažlic směrem na Petrovice a Újezd. Jako delší trasu volím Petrovice – Havlovice – Pasečnice – Stráž a vracím se zpět do Domažlic.. Když časové podmínky dovolí, vyrazím do Capartic. Tam to mám moc rád a vždy si vzpomenu na soustředění, kterých jsme zde prožili nespočet. Těch možností je opravdu hodně. Mám několik oblíbených lokalit a určitě během dalších tréninků objevím plno nových tras.

Je možnost si v ČR adekvátně zazávodit jako chodec?

V Plzeňském kraji nic takového není. Čistě chodecké ultra v ČR neexistuje. Ale běžecké ultra se dá pojmout i chodecky. Za většími závody s bouřlivou atmosférou je nutné vyrazit za hranice.

Z běhání jste byl zvyklý na daleko rychlejší tempa. Jaké to je momentálně chodit po 6:30 – 8 minut/km?

Z počátku jsem chodil tréninky kolem osmi minut na kilometr. Teď už ale chodím rychleji. Úseky nechodím, spíše stupňované tempo. Začnu chůzi tempem zhruba necelých osm minut na kilometr a končím někde v rozmezí 6:30-40 minut na kilometr. Jako nejrychlejší trénink mi hodinky Garmin ukázaly dvanáctikilometrovou trasu v tempu 7:01 minut na kilometr. To jsem byl totálně na šrot, druhá polovina trasy zvládnutá tempem sedm minut na kilometr.

Člověk si na odlišná tempa zvykne, chůze je úplně jiný sport a má svá specifika.

Máte za sebou první větší chodecký závod, který jste absolvoval v červenci na Kladně. Zadařilo se?

Příprava před Kladnem trvala pouze dva měsíce. V týdnu jsem chodil tréninky kolem hodiny, o víkendech mezi 2 – 3 hodinami. Pětkrát až šestkrát za týden. Do středních Čech jsem odjížděl s ambicemi ujít alespoň 120 kilometrů. Za 24 hodin jsem zvládl 123, 913 kilometru. V kategorii mužů do 49 let jsem bral 20. místě, v celkovém hodnocení to stačilo na elitní třicítku. Tento závod není čistě chodecký, ale spíše běžecký. Většina startujících postupem času přešla do chůze, já to praktikoval již od startu.

Jak funguje na této „štrece“ servis?

O pro mě kvalitní výsledek se zasloužil i můj kamarád Petr Čada, který se postaralo servis. Děkuji mu za zajištění jídla, pití i splnění požadavků, které vyplývaly z dané situace. Z domova jsem vnímal podporu manželky Petry. V roli rozhodčího na závodech fungoval i můj bratr Jindra, který mě ve volných chvílích také bouřlivě povzbuzoval.

Na co se zaměříte v přípravě na další sezonu?

V současné době je přechodné období, kdy se k tréninku dostanu zhruba třikrát za týden. Běhání mě pořád baví, ale momentálně to na závodění nevidím. Prokládám běžecké a chodecké tréninky. V klidu si volně zaklušu a jsem spokojený. Určitě se chci zaměřit na chodecké ultramaratony. V Kladně mám zatím bilanci – rok 2016 : 102km, rok 2019: 123km. Ještě to chci určitě posunout někam výš.

Sledujete republikové atletické dění a regionální seriál Běžec Chodska?

Samozřejmě, tomu nelze uniknout. (smích). O atletiku se nadále zajímám, borcům fandím a co se týče Běžce Chodska, tak můj poslední start byl při Novoročním běhu. Výsledky stejně jako fotografie registruji na sociálních sítích nebo po komunikaci s kamarády.