Ve středu uplynou dva měsíce, kdy naposledy řádil Jan Kozina pod bezednými koši v zápasovém rytmu. A vzhledem k současné koronavirové situaci to nevypadá, že by se na palubovku v nejbližší době vrátil.

Zápis do statistik si připsal naposledy v prvním zápase nadstavbové skupiny A2, kdy proti Královským sokolům z Hradce Králové strávil na hřišti 14 minut. Kromě pozice, kdy vymýšlí různé varianty rozehrávky útoků a snaží se soupeře přehrát takticky, se může pochlubit téměř 33 procentní úspěšností ve střelbě za tři body.

Čtyřiadvacetiletý basketbalista z chodské metropole momentálně obléká dres extraligového celku mmcité1 Basket Brno, který se od roku 2013 napevno usídlil v nejvyšší tuzemské basketbalové soutěži mužů – Kooperativa NBL. Rozehrávače s tělesnými parametry – výška 183 centimetrů a váha 79 kg, navíc už druhou sezonu v řadě zdobí kapitánská páska.

A že by cesta z malebných Domažlic až na druhý konec republiky k Moravanům vedla přímo? Vůbec ne. Kozina základy úspěšné kariéry položil na Chodsku, kde působil až do roku 2014. Ale zkušenosti s „vyšším“ basketbalem sbíral v sezoně 2012-2013 v dresu TJ Loko Plzeň a v následném ročníku dokonce u věhlasného BCM Nymburk. I proto si vysloužil pozvánku do reprezentačního výběru U18. V mládežnických soutěžích v Jiskře zářil především za trenéra Forsta, mezi muži u kouče Štípka.

Historické okénko do Kozinovo výkonnostního růstu by zasloužilo více pozornosti, ale ve zrychlené době je třeba pohlížet spíše stále kupředu. Borec ze sportovní rodiny, který začátkem července oslaví čtvrtstoletí své existence, nám tak prozradil aktuální rozpoložení, strasti ohledně zranění, názor na vývoj domažlického mládežnického basketbalu nebo jeho nejbližší osobní plány.

Jakou sezonu už válíte za Brno? Která byla nejvydařenější?

Aktuální sezona byla již moji šestou v Brně a troufám si říct, že pokud by tento ročník nebyl předčasně ukončen, tak by se jednalo o ten nejúspěšnější v rámci mého působení v Brně. Základní část se nám vůbec nevydařila, v nadstavbové části jsme se ale dostali do formy a vyhráli pět utkání v řadě. Drželi jsme pozice zajišťující postup do předkola play off.

NBL je přerušena. Nemrzelo toto rozhodnutí ve chvíli, kdy jste v souboji elitní spodní čtyřky dominovali?

Určitě nás to mrzí, ze všech týmů ve skupině A2 jsme měli nejlepší výchozí pozici k proklouznutí do předkola play off, S naší formou jsme si věřili na postup mezi nejlepší osmičku. Ve středu 18. března rozhodlo vedení ligy, že ročník je ukončen. Nyní probíhají jednání o tom, jak bude soutěž ukončena. Buď anulováním nebo bude rozhodnuto o konečném umístění na základě výsledků po posledním odehraném zápase nebo po základní části.

Loni jste vyfasoval kapitánskou pásku. Jak jste se v této situaci cítil?

Letos jsem byl druhým rokem kapitánem družstva a velmi si toho vážím. V minulé sezoně jsem se s tou rolí spíše seznamoval. Často jsem hodně tápal, jelikož v klubu působí starší i zkušenější hráči. Občas to tak pro mě nebylo úplně přirozené se nad nimi stavět do nějaké vůdčí pozice. Letos již to bylo snesitelnější.

Máte za sebou operaci menisku. Kdy jste k zranění přišel a jak těžký byl návrat na palubovku?

Ke zranění jsem přišel už v září v rámci předsezónní přípravy, ale nějak mě to v tu chvíli nelimitovalo. První omezení jsem začal pociťovat v prosinci, klubový lékař však na základě magnetické rezonance svolil, že mohu pokračovat v zátěži. Bohužel v únoru už mě koleno začalo výrazně omezovat v pohybu, a tak jsem podstoupil artroskopii menisku. Rekonvalescence probíhala nad očekávání dobře a přesně po 25 dnech po operaci jsem byl připraven k tomu abych opět nastoupil. Bohužel dva dny před utkáním byla sezona kvůli pandemii přerušena. Na návratu do hry jsem pracoval s kondičním trenérem a fyzioterapeutkou převážně v posilovně, několik tréninků jsem absolvoval také v bazénu.

Jak v době vládních opatření vypadá současný den profesionálního basketbalisty?

Od klubového kondičního trenéra máme individuální tréninkové plány, ve kterých se zaměřujeme hlavně na běhání na delší vzdálenosti, posilování s vlastním tělem a mobilitu pohybu. Takže každý den trávím zhruba 2-3 hodiny tréninkem. Jinak se snažím využít volného času a dokončit diplomovou práci. Z tohoto pohledu mi karanténa přišla víc než vhod. S přítelkyní jsme také plánovali nějaký větší jarní úklid, zatím ale nepořádku spíše přibývá.

Co týmu Brna schází, aby do nadstavbové části nastupoval z výhodnější pozice? V základní části již roky okupuje chvost tabulky.

Po prvních třech odehraných utkáních z našeho klubu odešel nejlepší hráč týmu Richard Körner. Ačkoli vedení poměrně rychle zareagovalo a přivedlo dvě nové posily (ze Slovinska a ze Senegalu), nebyli jsme jeho absenci bohužel schopni plnohodnotně nahradit. Posily se neuvedly v nejlepším světle a v prosinci byly opět nahrazeni. V tu chvíli jsme budovali náš herní systém prakticky od znova. Náš herní projev se postupně zlepšoval a v poslední době jsme se už prezentovali tak, jak jsme chtěli. Každý zásah do kádru v průběhu ročníku je znát a nějakou dobu trvá, než se noví hráči zapracují. To byl hlavní důvod, proč základní část nedopadla tak, jak jsme si představovali.

Kdy jste si naposledy zahrál basketbal s bývalými spoluhráči a parťáky z Domažlic?

V Domažlicích jsem naposledy působil v sezoně 2013/14 ve 2. lize pod vedením pana trenéra Štípka. Od té doby jsem se s kluky na hřišti nepotkal. Ale na toto období rád vzpomínám.

Plníte nyní individuální plány v Domažlicích v blízkosti rodiny nebo jste zůstal v Brně?

Od kondičního trenéra máme plány upravené tak, abychom je mohli plnit v domácích podmínkách. Karanténu trávím s přítelkyní v Brně, se kterou v létě plánujeme svatbu. Pokud se naše rozhodnutí během společné karantény nezmění a pokud nám ji nezakáže ani premiér, tak to asi bude znamení, že jsme si fakt souzeni. (smích)

Před loňským světovým šampionátem v basketbalu mužů jste nevěřil v postup českého výběru ze skupiny. Co jste říkal na spanilou jízdu týmu? Vnímáte, že zájem široké veřejnosti o basketbal zaznamenal nárůst?

Máte pravdu, před MS jsem byl skeptický a nevěřil jsem, že by naši mohli pod sebe dostat jednoho z dvojice USA nebo Turecko. Jsem ale moc rád, že se moje předpovědi nevyplnily. Zájem o basketbal v tuzemsku určitě vzrostl, začalo se o něm víc mluvit i v médiích. Ačkoli neznám přesná čísla, tak si myslím, že se zvedla divácká návštěvnost KNBL. Velká škoda, že sezona byla ukončena před divácky nejatraktivnější částí. Play off je totiž pro hráče, ale i fanoušky kořením soutěže.

Zahraniční akvizice v týmu nutí kapitána ke komunikaci v angličtině. Kvitujete to a jak se v komunikaci daří?

Za tu dobu už jsem si zvykl, s komunikací však nikdy výraznější problém nebyl. Na této úrovni by to měla být samozřejmost.

Stále je snem účast v reprezentačním výběru, který si nesete od mládí? Kdy se dočkáme chodského nájezdníka v repre dresu? 

Dostat se do reprezentačního výběru byl vždy můj sen. Naposledy se mi to povedlo v kategorii U20. V mužské kategorii jsem se však nominaci nijak výrazně nepřiblížil.

Máte za sebou již celkem bohatou sportovní kariéru. Brno je strop nebo?

Momentálně mi dává největší smysl zůstat v Brně. Mohu zde skloubit basketbal se studii na Masarykově univerzitě, kde bych rád pokračoval v doktorském studijním programu na Fakultě Sportovních Studií.

Kam se budou ubírat Vaše další kroky po zdárném absolvování vysoké školy?

Po státnicích bych rád pokračoval na Masarykově univerzitě v rámci doktorského studijního programu. Dál zatím nekoukám. Společně s basketbalem je to pro mě ideální kombinace. Momentálně jednám s klubem o prodloužení stávající smlouvy a moje vyhlídky se tedy upínají tímto směrem.

Sledujete současné působení domažlických basketbalistů a s kým nejvíce komunikujete?

O výsledcích mě informuje hlavně dědeček, který pravidelně navštěvuje domácí utkání Jiskry. Myslím, že s letošními výsledky panuje spokojenost a že basketbal v Domažlicích diváky pořád táhne, což mě velice těší. Nejvíce jsem v kontaktu s mým parťákem od mládí Honzou Štípkem.

Vidíte v Jiskře nějaký talent a potencionálního borce pro extraligu?

V srpnu jsem navštívil soustředění našich juniorů v Nýřanech. Nebudu zde vyzdvihovat žádného hráče. Ale díky trenérům v čele s Josefem Prettlem je vidět, že mládežnický basketbal je v Domažlicích po nějakém hlušším období opět na vzestupu. To dokazují především kluci v kategorii U14, kteří jsou na špici extraligové tabulky.

Co v současnosti jediný basketbalista z Domažlic v nejvyšší tuzemské soutěži vzkáže svým fanouškům a příznivcům na druhý okraj republiky, kde vyrůstal?

Chtěl bych pozdravit všechny fanoušky basketbalu na Chodsku a popřát jim především mnoho štěstí a pevné zdraví v této nelehké době. Ať se všichni brzy zase můžeme bavit kvalitním basketbalem.