Do Eggu se sjelo celkem sedmatřicet štafet, z toho pětatřicet bylo mužských. Vojákův tým byl po loňském vítězství, kdy za něj běžel Jan Havlíček, nasazen mezi profesionály. A tomu odpovídala i konkurence. Mezi běžci nechyběli favorizovaný Keňan Kosgei a Eritrejec Weldemariam, kteří letos měli za úkol „vyřídit“ v posledních letech vítězící českou konkurenci. Oba od startu závodu na 12 km s převýšením 1116 m nenechali nikoho na pochybách, že právě oni vyhrají běžeckou část. Za nimi se držel domácí Hohenwarter.

Voják se spolu s dalšími českými běžci Skalským, Brýdlem a Němcem Schiesselem držel v úvodním úseku, kde se střídalo stoupání s klesáním, ve skupině za Afričany. Na čtvrtém kilometru skupince utekl Schiessl, následně Voják ztratil kvůli špatně zvolené obuvi na rozbahněné louce a toho využil Skalský k vybudování náskoku. V cíli Voják předával štafetu na osmém místě. Jeho týmový kolega Tomáš Bílek po kilometrovém výběhu a půlhodinovém letu s padákem pozici udržel a ani kajakář Ladislav Maroul neztratil kontakt se soupeři.

Rozhodnout mělo kolo. Pavel Boudný, který je v tuzemsku na čele poháru Kolo pro život, jel jako pila a pro štafetu Land Roveru brzy získal šesté místo. Jenže před útokem na páté místo při jednom z ostrých sjezdů prorazil duši a přitom svlékl přední plášť. Jezdec sice nepříjemný pád přečkal bez větší újmy na zdraví, ale rozlámal přitom přední kolo, ohnul vidlici, a bylo po závodě. „Vysněné páté místo mezi profesionály bylo v našich silách, o to víc nás nezdar mrzel. Ale o tom tyhle závody jsou, končí se, až je v cíli poslední člen štafety,“ hodnotí Voják účinkování Land Roveru při Outdoor Trophy.

Dvaadvacetiletý borec si po Eggu spravil chuť vítězstvím při sobotním Panevropském půlmaratonu v Poběžovicích. Nyní už se ale plně soustředí na další extrémně náročný štafetový závod, RedBull Dolomitenmann. Ten se koná druhý týden v září a Jiří Voják nebude na startu chybět.