Ta úvodní domažlickému rodákovi nevyšla dle představ. „Vyjma Novoročního běhu v Draženově, kde jsem zaběhl čas na úrovni mého velkého vzoru Pavla Faschingbauera a vydařeného závodu světové série v krosu v Itálii, kde jsem porazil i bronzového závodníka z Mistrovství Evropy v krosu do 23 let, jsem letos zatím žádného kvalitního času nedosáhl,“ uvádí Frei. Výkony, které u Martina nebývají zvykem, zavinily zdravotní problémy, s nimiž se potýkal. Půlmaraton v Praze běžel se zablokovanými zády, po soustředění v Keni jeho tělo trápil přebytek iontů.

Na nedávné mistrovství republiky v Třinci už ale odjížděl s cílem smůlu prolomit. „Zdravotně už jsem na tom byl dobře. A výkony v tréninku napovídaly, že když bude s kým běžet, bude to dobré,“ popisuje Frei svoje rozpoložení před šampionátem. Jenže na oválu doplatil na taktizování soupeřů a v běhu na pět kilometrů skončil sedmý v průměrném čase 15:24. Přitom o rok dříve zaběhl dvojnásobnou trať jako třetí nejlepší. „Dva kilometry jsem běžel proti větru v čele skupiny, nikdo mě nechtěl střídat. Když zbývalo osm set metrů do cíle, dostavila se krize a já nedokázal zachytit nástup soupeřů,“ vrací se k závodu.
V loňském roce už v tuto dobu byly v Martinově sbírce dvě nové medaile. „Jen pro medaile sport nedělám, ale placka z mistrovství republiky vždy potěší. Také kvalitní čas, případně vylepšení osobního rekordu, jsou známkou dobré výkonnosti. Jenže to mi letos zatím schází,“ přiznává.

Martin na tradičním soustředění v Babylonu získává zase chuť závodit a věří, že druhá polovina sezony bude lepší. Nastartovat by ji mohl kvalitním výkonem před domácím publikem na Střelnici v srpnu při Chodské patnáctistovce, kdy chce v běhu na 1 500 m docílit času pod 3:55 nebo v září na Hvězdném házení. „Poběží – li se při něm pětka, oddílový kolega Jan Kreisinger slíbil, že mi pomůže docílit kvalitního času,“ tvrdí Frei.