Stál na startu s největšími hvězdami své doby, včetně legendárního Haile Gebreselassieho, a když v roce 2010 ve svých šestatřiceti letech končil kariéru, měl na kontě dvaadvacet (!) titulů mistra republiky na pět a deset kilometrů, ale i v krosu, půlmaratonu, maratonu, běhu do vrchu a silničním běhu…

K úspěchům českého reprezentanta, který atletické geny podědil po svém otci, také reprezentantovi, několikanásobném vítězi Mistrovství ČSSR a vítězi Evropského poháru na 5 km, patří celá řada startů na evropských a světových šampionátech.

To všechno přitom vůbec nemuselo být. První medaile totiž získával v tenisu. „Tenis hrál můj bratr Hynek, takže jsem vyrůstal na kurtech. Později v žákovských a dorosteneckých kategoriích jsme byli spolu s Petrem Bufkou nejlepší v kraji, sbírali jsme první místa ve čtyřhře. Ve dvouhře mě ale Petr vždy ve finále porazil, takže ze singlu mám jen stříbrné medaile," vzpomíná na svého parťáka.
V šestnácti šli spolu do Plzně, kde se mohli dál tenisově rozvíjet. „Za Slavii Plzeň jsem pak hrál II. ligu dospělých a s dorosteneckým družstvem jsme vyhráli mistrovství republiky a byli druzí v Mistrovství ČSFR."

Běhu pod trenérským vedením svého otce se Pavel Faschingbauer začal naplno věnovat poměrně pozdě, až v osmnácti letech.
Závodem, který z běhajícího tenisty ´udělal´ atleta, byly Běchovice. „Poprvé jsem tento slavný silniční závod běžel ve starých maratonkách. Vzpomínám si, že tenkrát bylo dost teplo a mě od šestého kilometru začala strašně pálit chodidla. Ale nakonec jsem to zvládl. V cíli mě někdo chytil a povídá, že jsem druhý v juniorech a mám počkat na vyhlášení. Když jsem se pak podíval na medaili, teprve v té chvíli jsem zjistil, že to bylo mistrovství Československa. To rozhodlo," vzpomíná na zlomový okamžik kariéry.
Hned poté byl nominován do širší reprezentace. Následující rok vyhrál juniorské mistrovství republiky a dvakrát se stal mistrem ČSFR.
„Výsledky se dostavily hned. Horší to pak bylo po přechodu do kategorie dospělých, kde jsem musel na výraznější úspěch čekat dlouhé tři roky. Definitivní zlom přišel v roce 1998," líčí dál.

Ačkoli reprezentoval i v bězích do vrchu a v krosových závodech, bral je vždy jen jako doplněk, stejně jako silniční běhy. Priorita pro něj byla dráha, později se zaměřoval na vytrvalecké tratě od půlmaratonu k maratonu.

„Nejvýše řadím výkony dosažené v půlmaratonu, ať už jde o osobní rekord z roku 2002, který má hodnotu 1:03,34, nebo 5. místo na Pražském půlmaratonu, kdy jsem doběhl jen dvě vteřiny za Eliahem Lagatem, který rok předtím vyhrál Bostonský maraton," vypočítává.

Možná měl smůlu, že patřil ke generaci, která musela čelit lavině afrických běžců. „Starší závodníci vyprávěli, jak ještě v roce 1995 byli afričtí běžci na závodech výjimečně. V roce 1998 už to bez nich nešlo. Někdy to bylo až demotivující, ale nezbývalo než bojovat. Když jsem pak šestnáct Afričanů z dvaceti na Pražském maratonu porazil, měl jsem dobrý pocit," vzpomíná.

Smůlu měl také s olympiádou. „Vždy, když jsem měl bojovat o limit, tak jsem se zranil nebo onemocněl. Přitom jindy jsem stejný limit zaběhl. S tím už ale nic neudělám," dodává smířeně.

Kariéru ukončil v roce 2010 po sérii zranění, kdy už nemohl naplno trénovat. Protože vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, udělal si celoevropsky uznávané zkoušky €FA a vrhl se na finanční poradenství. Tomu se v Domažlicích věnuje dodnes.

Několik let zde působil i v komunální politice. Vrátil se k tenisu a za LTC Domažlice (dříve Jiskra) pravidelně hraje soutěž družstev. Maratonu a půlmaratonu se věnuje už jen jako spolukomentátor veřejnoprávní televize. Pravidelně bývá mezi diváky na oblastních závodech, neboť se jich účastní dcera Eva.

Vizitka Pavla Faschingbauera

Narozen: 22. 3. 1973, Domažlice. Kluby: AC Domažlice, USK Praha, Dukla Praha, AK Kroměříž. Úspěchy: 1996: ME – kros/84. místo, druž./7.; 1997: – půlmaraton/101., druž./19.; 1998: MS – půllmaraton/102., druž./24.; 1998: ME – kros/70., druž./13.; 1999: MS – půlmaraton/78.; 2000: ME – kros/43.; 2001: MS – půlmaraton/65.; 2002: MS – půlmaraton/51.; 2002: SP – do vrchu/12., druž./7.;
2003: ME – do vrchu/16.,
v družstvech/3.(!); 2005: ME – do vrchu/31., druž./7.; 2006: ME – maraton/26.
Osobní rekordy: 1000 m – 2:26,60 min. (1993), 1500m – 3:49,70 min. (2002), 3000m – 8:10,28 min. (2002), 5000m – 14:06,34 min. (1995), 10000m – 29:24,77 min. (2001), půlmaraton – 1:03:34 hod. (2002), maraton – 2:17:13 hod. (2006).